Tvrzení, že polévka je grunt, rozhodně nepatří jen do dob našich babiček. Mění se sice složení a způsob přípravy, polévky by ale rozhodně měly zůstat nedílnou součástí také dnešních jídelníčků.

Mají totiž řadu pozitivních účinků na zdraví a mohou dokonce vést k redukci hmotnosti. Také proto je potěšující fakt, že polévky Čechům chutnají a většina jich konzumuje polévky vícekrát do týdne.

Polévka zdraví prospívá

Polévky jsou pro moderní uspěchanou dobu vhodným řešením, protože nejsou náročné na přípravu a zároveň pomohou ke zdravějšímu jídelníčku. Polévka by se měla jíst alespoň jednou denně, a to po celý rok. V létě osvěží za studena, v zimě naopak příjemně zahřeje.

Důležitým výživovým argumentem pro polévky je, že se jedná většinou o nízkokalorické jídlo, které obsahuje v ideálním poměru všechny základní živiny (bílkoviny, sacharidy a tuky). Polévka tak dodá tělu potřebnou energii a zasytí. Pokud má polévka vysoký obsah energie a dalších živin, je vhodné dát si ji jako hlavní chod. Méně vydatná polévka může tvořit předehru k hlavnímu jídlu, protože podporuje žaludeční sliznici k trávení a mírným podrážděním zvyšuje sekreci žaludečních šťáv. Povzbuzuje motorickou funkci zažívacího traktu a vůní tepla a koření zvyšuje apetit a chuťovou pohotovost k jídlu.

Kromě toho většina polévek obsahuje hodně zeleniny, která zásobuje tělo antioxidanty (vitaminem C) i minerálními látkami (vápníkem, železem). Zelenina je zároveň zdrojem vlákniny, která pomáhá zlepšovat činnost střev a usnadňuje trávení.

V neposlední řadě je velmi důležitá role polévky v pitném režimu. Podle výživových doporučení by měl dospělý člověk vypít denně 2,5 až 3 litry tekutin. Ne všichni jsou schopni této hranice dosáhnout běžnými tekutinami a polévka zde může k doplnění tekutin významně přispět, protože ji lze zahrnout do denního pitného režimu. Výborným zdrojem vody je například polévkový vývar, který obsahuje zároveň i zeleninu. Talíř snědené polévky odpovídá zhruba čtvrt litru vypité vody.

Nemusí být vůbec tukožroutská

Vhodně připravená polévka je nízkokalorické jídlo a určitě její konzumace nevede ke zvýšení hmotnosti. Právě naopak. Je prokázáno, že polévka přijímaná před hlavním chodem rozloží příjem stravy do delšího časového úseku a snižuje pocit hladu, takže v dalším jídle při obědě již nedochází k příjmu tak velkého množství stravy. Konkrétně: když si dáme před hlavním jídlem talíř vývaru s nudlemi nebo zeleninové polévky, stačí nám pak menší porce dalšího jídla. Lidé, kteří pravidelně jedí polévky, mají menší sklony k obezitě než ti, kteří polévku vynechávají. Proto bývají polévky také součástí diet.

Pozitivní vliv polévek – a vůbec nemusí jít o známé tukožroutské - na hmotnost potvrdila i osmiletá studie ve Francii, která sledovala vliv stravovacích zvyklostí u více než 5 000 osob. Bylo zjištěno, že lidé, kteří konzumují polévku 5-6x týdně, mají ve srovnání s těmi, kteří polévky tak často nejedí, nižší energetický příjem, a tedy i lepší tělesnou hmotnost, nižší příjem tuků, nižší hladinu cholesterolu, větší příjem vitaminů a obecně lepší stravovací návyky. Prokázala se totiž pozitivní vlastnost polévky jako „sytiče“. Ti, co jako první chod konzumovali polévku, snížili energetický příjem při obědě o cca 20 %. Jako nejúčinnější se ukázala polévka s kousky zeleniny, která se vyprazdňuje ze střev pomaleji a posiluje tak nasycující účinek z doby oběda.

Jakou polévku si vybrat

Nejčastěji polévky vybíráme s ohledem na další chod a volíme buď polévku s nízkým obsahem energie nebo více kalorickou. Pokud volíme lehčí variantu, není vhodné zvyšovat energetickou hodnotu polévky například přidáním smetany, hustou zásmažkou, zavářkou či dalšími moučnými přísadami. Polévka před jídlem nesmí úplně zasytit. A pro hubnutí je čirá polévka rozhodně vhodnější než zahuštěná. Zdravější variantou krémové polévky je rovněž ta zahuštěná nikoliv jíškou, ale rozmixovanou zeleninou. Pro snížení kalorické hodnoty smetanových polévek je dobré použít rostlinnou variantu smetany místo živočišné. Sytější husté polévky s jíškou nebo mléčné či smetanové polévky mohou s pečivem či chlebem a zeleninovým salátem zcela nahradit celý oběd či večeři. V některých zemích jsou dnes polévky k obědu velmi populární a vznikají dokonce polévkové restaurace, kde je k dostání dlouhá řada polévek s pečivem a salátem. Je to levnější a navíc takový oběd nevyvolá pocit přejedení a ospalosti. Sytá polévka jako hlavní chod je ostatně vhodná také pro všechny, kteří nemají čas na vyvařování několika chodů.

Zvláštní úlohu může vhodně vybraná polévka sehrát u nemocných lidí. Díky tekuté konzistenci je lépe poživatelná a plně nahradí celé hlavní jídlo. Výhodou je, že lze jednoduše ovlivnit nejenom chuť a energetickou hodnotu polévky, ale i její teplotu. Např. při horečkách je lepší podávat polévky chladné. Polévku lze s výhodou využít i tam, kde je potřeba tělu dodat určité množství energie, vlákniny či minerálních látek a je limitováno množství stravy. Jednoduše se použije polévka více koncentrovaná. Ve všech přijímaných potravinách je nutné sledovat obsah kuchyňské soli. Denní příjem soli by neměl nepřesáhnout 5 g, protože konzumace vyššího množství může zvyšovat krevní tlak.

Polévky nám opravdu chutnají

Obrovskou výhodou polévek je fakt, že je lze připravit na mnoho způsobů, takže se jimi téměř nedá přejíst. Použitím různých druhů zavářek a nejrůznějších druhů surovin získáváme nepřeberné množství polévek. Tradiční osvědčené recepty jsou vynikající, ale moderní doba přináší také překvapivé inovace v receptech, dokonalé kuchyňské spotřebiče, praktické doplňky stravy i exotické suroviny pro vaření. Ideální je naučit se zařazovat novinky tak, aby odpovídaly nejenom fyziologickým potřebám jednotlivce a zásadám správné výživy, ale vyhovovaly i požadavkům na rychlost, dostupnost a snadnou úpravu. Pokud rozdělíme polévky například podle potravinového základu na masové, zapražené obilninové, zeleninové a houbové, luštěninové, mléčné, sýrové, pivní a vínové či ovocné, zjistíme, že je velmi snadné vyhovět i více generační rodině.

Možná i díky výše uvedeným přednostem polévek Čechům tento pokrm tolik chutná, což potvrzuje řada průzkumů. Například podle ankety na webových stránkách nadoma.cz má z celkem 3 400 čtenářek polévky rádo 93 %. Přes 60 % odpovídajících žen jí polévku nejméně 3x týdně, a to jak domácí, tak ze sáčku.

Stejně přesvědčivé jsou údaje Habits&Attitudes studie z roku 2004, do níž bylo zařazeno 1 160 jídelníčků s 59 000 různých chodů jídel. Téměř třetinu všech snědených porcí během oběda představuje právě polévka, přičemž k nejoblíbenějším patří masové vývary a nejrůznější zeleninové polévky. Z uvedené studie také vyplynulo, že každý den jí polévku 22 % a vícekrát za týden 40 % respondentů.

Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., gastroenterolog