Máte pocit, že příliš mnoho času trávíte čtením špatných zpráv, ale přesto nemůžete přestat? Všemi těmi negativními informacemi se vám nálada jen a jen zhoršuje, ale vy i tak pokračujete ve vyhledávání dalších a dalších? Pak rozhodně zpozorněte, protože máte solidně nakročeno k doomscrollingu. Tedy k nekonečnému rolování negativních informací, které místo poučení přináší hlavně úzkost a stres.

 

V dnešní době máme ke všem informacím téměř neomezený přístup. Pro to, abyste zjistili, co se děje na druhém konci světa, nemusíte dělat téměř nic. Stačí sáhnout do kapsy, rozjet telefon a můžete se uinformovat klidně do bezvědomí. Tím to však nekončí. I když už víme, co jsme vědět chtěli a potřebovali, neodoláme a čteme dál. Pokušení pokračovat dál a dál je v některých případech silnější než my. Obzvláště pak tehdy, jde li o špatné zprávy. Krize, války, katastrofy, skandály, násilné činy, tragédie, usmrcení, atd. A přesně tohle je doomscrolling. Ve chvíli, kdy nutkavému pocitu bažení po dalších a dalších zprávách tohoto ražení nejsme schopni odolat, mu pak propadáme. A přitom jen bez rozmyslu děláme to, co po nás někdo jiný chce. Má nás tam, kde nás chce mít. Řeč je pochopitelně o sociálních sítích, zpravodajských a jiných portálech, které velmi dobře vědí, že dramatický obsah naši pozornost poutá více než kterýkoliv jiný. Pak už jen stačí servírovat nám jej v nekonečné smyčce, která se však kolem nás postupně utahuje.

Nutkavý pocit bažení po negativních zprávách, to je doomscrolling / Depositphotos.com

Zpočátku můžeme mít pocit, že na tom, že chceme být pouze informováni, přece není nic špatného.  Ano, to jistě není. Ale čím více se do těchto zpráv noříme, tím více se v nás hromadí úzkost, stres a postupně nabýváme dojmu, že svět je čím dál temnější místo. Přesto nad tím, co se děje, chceme mít kontrolu. Paradoxně se však kvůli neustálému sledování negativních zpráv cítíme nakonec přesně opačně. Čili bezmocní.

Doomscrolling v detailu

Doomscrolling je termín, který popisuje nutkavé a nezdravé konzumování negativních, smutných, tragických, bolestných či nepříjemných zpráv na internetu. Nejčastěji se s ním setkáváme na sociálních sítích, zpravodajských portálech nebo diskuzních fórech. Jde v podstatě o začarovaný kruh. Přečteme si špatnou zprávu, pocítíme úzkost, a tak hledáme další informace, které by nám situaci pomohly pochopit nebo nad ní získat kontrolu. Místo uklidnění se ale propadáme hlouběji do víru negativity. Algoritmy sociálních sítí nám totiž nabízejí další a další podobný obsah. Čím déle scrollujeme, tím více reklam vidíme, a tím více na nás sítě vydělávají.

Vliv na běžný život

Neustálé vystavování se negativním zprávám má na naši psychiku i fyzické zdraví dopady, samozřejmě. Tipujete li, že nejde o dopady nijak pozitivní, tipujete správně. Lidé, kteří tráví hodiny denně čtením znepokojivého obsahu, mívají vyšší hladinu stresového hormonu kortizolu, což může vést k úzkostem, depresím, poruchám spánku nebo snížené schopnosti soustředit se.

Doomscrolling nás často k obrazovkám připoutá také na úkor jiných činností. Místo času s rodinou, místo odpočinku či sportu trávíme dlouhý čas pasivním konzumováním zmíněného negativního obsahu a život nám protéká mezi prsty. Nic prospěšného jsme za ten den nevykonali, nic jsme neudělali pro sebe, ani pro druhé a navíc nás jímá beznaděj a přesvědčení, že budoucnost má temný obraz a že jednotlivci nemají šanci cokoli změnit. Doomscrolling může způsobit také informační přetížení. Ani to není neobvyklé. Bombardují li nás desítky protichůdných informací, je obtížné rozlišit, co důležité je a co není. To samozřejmě může vést k celkové frustraci, nedůvěře a pocitu zmatenosti.

Proč a jak vzniká?

Doomscrolling není náhoda. Naše mozky jsou přirozeně nastaveny tak, aby si hrozeb všímaly. Z evolučního hlediska nám to pomáhalo přežít. Kdo věděl o nebezpečí včas, měl zkrátka větší šanci se mu vyhnout. Problém však je, že moderní technologie tento instinkt zneužívají. Sociální sítě a zpravodajské weby nám neustále podsouvají obsah, který vzbuzuje emoce. Přesně to totiž zvyšuje naši angažovanost. Čím déle tedy scrollujeme, tím více platformy vydělávají. A protože negativní zprávy vyvolávají silnější reakce než pozitivní, máme tendenci reagovat a častěji. A to je celá doomsrocllingová rovnice.

Jak si odvyknout?

Vymanit se z doomscrollingu sice není úplně snadné, ale není to nemožné. Jako u každého problému se závislostí je nejdůležitější první krok. Tedy uvědomění, že nějaký problém vůbec mám. Pokud si tak všimnete, že konzumací negativních zpráv trávíte příliš mnoho času, je to signál ke změně. Pomáhá také:

• Omezte čas na sociálních sítích. Nastavte si klidně i časové limity nebo k takovému sledování využijte aplikace.
• Pozor na zdroje informací.  Místo nekonečného rolování čtěte ověřené a kvalitní zpravodajství.
• Najděte si zdravější alternativu. Když se při doomsrcollingu přistihnete, zkuste místo něj jít třeba na procházku, začněte číst knihu nebo se věnujte koníčkům.  
• Dejte si digitální detox. Vynechejte například telefon hned ráno po probuzení nebo večer před spaním.
• Pěstujte si kritické myšlení a nevěřte všemu, co čtete.
• Hledejte pozitivní zprávy. Svět není jen plný katastrof, ale i dobrých událostí.

napsala Bára Klímová

zdroje: 

https://www.psychologytoday.com/us/blog/screen-time/202502/doomscrolling-why-cant-we-stop

https://en.wikipedia.org/wiki/Doomscrolling

https://alittlebithuman.com/the-science-of-doomscrolling-why-we-do-it-why-we-shouldnt-and-how-to-stop/

https://www.psychologs.com/psychology-behind-doomscrolling/