Rakovina zůstává jednou z nejzávažnějších zdravotních hrozeb celosvětově i v Česku. Podle nejaktuálnějších údajů bylo v České republice v roce 2022 diagnostikováno 92 541 nových případů zhoubných nádorů. Mírný pokles byl zaznamenán v roce 2020 s 82 671 případy, ovlivněno to mohlo být pandemií COVID-19. V roce 2021 se ale počet případů opět začal zvyšovat, zaznamenáno bylo 84 855^[1] případů. Meziroční nárůst od roku 2021 k nejaktuálnějšímu číslu tak je 9 %, což je alarmující trend.

 

Ke konci roku 2021 žilo v České republice 645 942 lidí s diagnózou zhoubného nádoru^[2], což představuje více než 6 % populace. „Nárůst počtu žijících onkologických pacientů svědčí o delším přežívání pacientů, zároveň to ale poukazuje na důležitost prevence a včasného záchytu onemocnění, díky kterému má pacient šanci na šetrnější léčbu a delší kvalitnější život,“ uvádí MUDr. Roman Košek z kliniky Health+.

Počet lidí žijících s diagnózou rakoviny nadále roste / Freepik

V roce 2021 zemřelo na rakovinu 27 253 osob. Ačkoli tato čísla potvrzují, že onkologické onemocnění zůstává druhou nejčastější příčinou úmrtí po kardiovaskulárních chorobách, díky včasné diagnostice a pokrokům v léčbě se dlouhodobě zlepšuje přežití pacientů. V roce 2008 bylo Česko u rakoviny tlustého střeva a konečníku v rámci incidence (počtu nových případů onemocnění za určité časové období, nejčastěji za rok) na 3. místě v Evropě. Do roku 2020 kleslo na 14. místo. Ještě výraznější zlepšení nastalo v případě úmrtnosti – zatímco v roce 2008 bylo Česko na 3. místě v Evropě, v roce 2020 se posunulo na 20. – 21. místo^[3].  Pětileté přežití u většiny pacientů roste i u nejčastějších diagnóz – karcinomu prsu a prostaty, při včasné diagnóze dosahuje více než 90 %.

Genetika a preventivní péče

Vedle nových léčebných postupů hraje zásadní roli také prevence a širší využití moderních metod, jako je například genetické testování. Provádí se pro vybranou skupinu pacientů a může pomoci odhalit dispozice pro dané onemocnění.

Organizované screeningové programy v České republice určené pro celou populaci se zaměřují na:

• Karcinom prsu: V roce 2021 bylo díky screeningu zachyceno přes 2 500 případů tohoto onemocnění, přičemž více než 70 % bylo diagnostikováno v raných stádiích.
• Karcinom děložního hrdla: Pravidelnými gynekologickými kontrolami se daří předcházet tisícům pokročilých případů tohoto onemocnění.
• Karcinom tlustého střeva a konečníku: V roce 2021 bylo díky preventivnímu vyšetření na okultní krvácení odhaleno více než 4 000 případů, z nichž většina byla zachycena v raném stádiu.

Od roku 2022 byly screeningové programy rozšířeny i na karcinom plic u kuřáků, a od roku 2024 také na karcinom prostaty.

„Genetické testování nám pomáhá identifikovat osoby s vyšším rizikem vzniku rakoviny, což je klíčové pro personalizaci preventivní péče. Indikovat tato vyšetření by měl však vždy lékař, nejčastěji to je klinický genetik. Pravidelné kontroly pak mohou výrazně snížit pravděpodobnost vzniku pokročilého stádia,“ vysvětluje MUDr. Pavel Šnajdr z kliniky Health+. Například u nositelů mutací genů BRCA1 a BRCA2 je riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků až desetkrát vyšší než u běžné populace.

Zdravotnická zařízení, jako je Masarykův onkologický ústav nebo moderní kliniky, nabízejí komplexní preventivní prohlídky. Ty zahrnují laboratorní analýzy, klinické vyšetření, zobrazovací metody či genetické testování. Díky těmto službám lze zachytit nádorová onemocnění v jejich nejranějších stadiích a výrazně zvyšuje následnou kvalitu života pacienta. „Prevence je základem v boji proti rakovině. Včasná diagnostika umožňuje zachytit onemocnění ještě ve stádiu, kdy je léčba nejen možná, ale také nejúčinnější. Pro pacienta to znamená menší zátěž při samotné léčbě i rychlejší návrat do běžného života,“ dodává Roman Košek.

Zdroje:

^[1] Zdroj dat v perexu: https://www.svod.cz/incidence

^[2] data z publikace Novotvary 2019–2021 https://www.uzis.cz/res/f/008447/novotvary2019-2021.pdf

^[3] data prezentována na 2. ročníku Evropské onkologické konference Zdravotnického deníku ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislavem Duškem (zdravotnickydenik.cz)