Vánoční trhy jsou pro mnoho lidí neodmyslitelnou součástí vánočních svátků. Stánky ozářené světýlky, vůně svařeného vína a příležitost setkat se s nejbližšími vytvářejí jedinečnou sváteční atmosféru. Za tímto romantickým obrazem se však mohou skrývat nejrůznější nástrahy. Kromě zlodějů, kteří využívají tlačenice v davu, by si spotřebitelé měli dávat pozor i na úskalí spojená se samotným nakupováním.

 

Víte, od koho nakupujete?

Při procházce vánočními trhy a vybírání dárků by spotřebitelé měli věnovat pozornost i tomu, kdo jim zboží vlastně nabízí. „Prodávající by měl mít na stánku jasně uvedené identifikační údaje, jako je obchodní jméno, sídlo a IČO,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Pokud stánek těmito informacemi nedisponuje, může se se jednat i o nepodnikatele, tedy o někoho, kdo prodává jen příležitostně své ručně vyráběné zboží. „Takoví prodejci nejsou považováni za podnikatele, protože svou činnost vykonávají pouze příležitostně, a zákazník, který u nich nakoupí, proto nemá postavení spotřebitele,“ dodává Hekšová. Například při nákupu dětské hračky od podnikatele musí být zákazník informován o věkovém omezení a bezpečnostních rizicích, zatímco u příležitostného prodejce tyto povinnosti neplatí.

Vánoční trhy / foto Renáta Řeháková

Nejčastější prohřešky stánkařů

Pokud spotřebitel zavítá na větší trhy, měl by mít na paměti možné triky některých obchodníků. Zaměřit by se měl hlavně na ceny, které musí být u zboží jasně uvedené. Například u vánočního cukroví by měl spotřebitel hned vidět, kolik za něj zaplatí a zda se platí za kus či za váhu. Od věci není ani rovnou při objednávce hlásit, jaké množství si spotřebitel přeje dostat, aby pak v šoku neakceptoval skoro kilo značně předražených halušek, jejichž konečná cena se může snadno vyšplhat do astronomických výšin. 

Právě u vážených potravin, jako jsou oříšky, sladkosti nebo uzeniny, by si měl spotřebitel všímat i toho, zda váha není uměle zatěžkávána. Vhodné je také zkontrolovat, jak jsou potraviny skladovány. Zda nejsou pražené ořechy vystaveny otevřeně prachu nebo jestli jsou trdelníky čerstvě upečené nebo ohřívané z předchozího dne. „U všech stánků nabízejících potraviny by měly být také dodržovány hygienické standardy,“ doplňuje Hekšová. 

Účtenku, prosím

Pokud si spotřebitel pečlivě vybral u stánku špičku na stromeček a následně zjistil, že na něj nesedí, nemusí hned zoufat, nákup ve stánku se totiž považuje za prodej mimo obchodní prostory a spotřebitel má tak právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu. Výjimky však zahrnují situace, kdy bylo zboží upraveno na zakázku, například pokud si zákazník nechal vyrobit špičku na stromeček s vygravírovaným jménem nebo speciálním zdobením podle vlastního přání. Odstoupit spotřebitel nemůže ani v případě rychle se kazícího zboží nebo u zboží prodávaném v uzavřeném obalu, které po otevření nelze vrátit z hygienických důvodů, například u ručně vyráběné kosmetiky.

Pokud se na zakoupeném zboží projeví vada, má spotřebitel právo na reklamaci. Reklamaci lze vyřídit přímo u stánkaře, pokud je stánek ještě na místě. Pokud však stánky po sezóně zmizí, není třeba si zoufat. „Reklamaci je možné uplatnit na adrese uvedené podnikatelem, kterou najde spotřebitel minimálně na účtence, kterou má prodejce povinnost spotřebiteli na vyžádání vždy vydat,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. U dražších položek, například vánočních ozdob nebo ručně vyráběných dekorací, je proto vhodné účtenku pečlivě uschovat, aby spotřebitel mohl nákup u prodejce jednoduše prokázat.

zdroj: Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest