Tradice smaženého kapra s bramborovým salátem na vánočním stole vznikla u nás teprve v 19. století. Na venkově však ještě počátkem 20. století byla připravována vánoční jídla především z potravin, které zemědělci sklidili ze svých polí a sadů, nebo které si přinesli z lesa.

Typický pokrm, tradičním vánočním bramborový, ještě není starý ani sto let 

První zmínku o bramborovém salátu bychom našli v Knize rozpočtů a kuchařských předpisů Marie Janků Sandterové z roku 1924. Chyběla však kořenová zelenina, místo majonézy tu byla zálivka z octa, oleje, hořčice, soli, pepře, cukru a silného hovězího vývaru. V dnešní podobě se bramborový salát rozšířil a na štědrovečerní stůl dostal až po druhé světové válce, kdy majonéza přestala být jen pochoutkou pro bohaté. Bramborový salát ovšem ani dnes nemá žádný ustálený recept. Jistě se i ve vašem okolí vedou spory, zda jej dělat s mrkví nebo bez, zda místo majonézy nepřidat zdravější jogurt. Někdo dělá vegetariánskou verzi bez uzeniny, výjimkou není ani veganská bez vajec a s původní octovou zálivkou.

Kapr se nepodával sice smažený, ale velmi oblíbený byl kapr na černo se sladkou omáčkou

Do hrnce s litrem vody se daly čtyři lžíce vinného octa, půl lžíce rozkrájené mrkve a půl lžíce celeru a petržele. Přidal se bobkový list, trocha nového koření, hřebíčku, pepře, lžička soli a dvě lžíce piva. To vše se nechalo zvolna vařit. Když zelenina změkla, přidal se porcovaný a osolený kapr, který se a mírném plameni vařil asi čtvrthodinu. Pak se rybí maso vyndalo a nechalo se ležet na míse. Do šťávy v hrnci se přidalo několik jader vlašského ořechu, tři tabulky strouhaného perníku a vše se chvíli vařilo, aby omáčka mírně zhoustla. Pak se přidala špetka citrónové kůry, lžička citrónové šťávy, dvě lžíce červeného vína a lžíce malinové zavařeniny. Vše se důkladně zamíchalo a opět krátce povařilo. Omáčka se pak procedila, vložily se do ní vařené porce kapra a přidala se lžíce rozinek a lžíce drobně nakrájených mandlí. Doporučovalo se jídlo připravit den předem, pak byla omáčka mnohem chutnější. Příprava tohoto vánočního jídla je sice trochu složitější, ale výsledek však rozhodně stojí za to. 

Vánoční kuba 

Mnohem jednodušší je příprava dalšího oblíbeného českého jídla, vánočního kuby. V jednom hrnci se nejdříve uvařily vyprané krupky. V druhém hrnci se udusily na másle a cibulce nakrájené sušené houby. Obsah obou hrnců se promíchal, přidalo se trochu soli, pepře, majoránky a česneku. Promíchaná směs se dala na vymaštěný pekáč a upekla se v troubě. 

Vánoční jahelník 

Rovněž příprava dalšího vánočního jídla jahelníku, není nikterak složitá. To se spaří dva díly jáhel, jeden díl rýže a dobře se promíchají. K tomu se přidají sušené švestky, nakrájená jablka a omastek. Podle chuti se tato směs přisolí nebo přisladí. Důkladně promíchaná směs se vložila do vymaštěné trouby, zalila mlékem a potom se jahelník upekl v troubě. Vánoční kuba a jahelník jsou nejenom velmi chutné, ale navíc ještě celkem dietní vánoční jídla. 

Na stole byla také hrachová nebo čočková polévka, pukance s mákem a medem, hubník, což byl nákyp s houbami a další jídla. 

Sedm chodů jako sedm dnů v týdnu
Běžné menu se skládá ze tří chodů, tradiční štědrovečerní večeře by jich měla mít celkem sedm, přesně jako dnů v týdnu. Na stůl tak patří pecen chleba a cukroví nebo jablečný štrůdl, což jsou první dva chody. Co by mělo následovat poté? Podle odborníků na stolování a etiketu je vhodné dodržovat klasickou posloupnost, což je předkrm, polévka, hlavní jídlo, dezert a pak něco navíc, například kousky sýrů, paštiky na ochutnání, výběr záleží na hospodyňce.

Štědrovečerní chody:
Sedm chodu symbolizuje sedm dnů v týdnu:
1. Na štědrovečerní tabuli by neměl chybět chléb, který máme doma každý den v roce.
2. Sladké se třídí dle tradic krajů – jablečný závin, modlitbičky, peciválky s mákem, vánoční cukroví – každý kraj má jiný mrav a záleží na paní domu, co zvolí na štědrovečerní tabuli.
3. Předkrm – může být i houbový kuba.
4. Polévka – může být rybí, houbová, vývar.
5. Hlavní chod – dle tradice rodiny či kraje.
6. Dezert – můžeme použít sladké založené na stole či zmrzlinu.
7. Pozdní večeře – nakrájené sýry s ovocem, paštika s brusinkami, jednohubky, chlebíčky.
Druhá večeře se podává většinou později po koledách a štědrovečerní nadílce, aby se rodina opět sešla u stolu a podělila se o krásné zážitky z dárků.

A jaký je Štědrý den v lidové pranostice? 

• Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude úrodný rok a mnoho medu.
• Je-ji na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
• Padá-li na Štědrý den sníh, urodí se len.
• Je-li na Štědrý den večer jasno, urodí se hrách.
• Leží-li o Štědrém večeru sníh na stromech, bude hojně ovoce.

napsala Hana Formánková

zdroj: archiv redakce, Pavel Martin: Vánoce ve staročeské i nové netradiční kuchyni (Akcent, 2001)

foto / Jan Švéda