Mozek, ledviny i sítnice – nejen tyto důležité orgány potřebují ke svému fungování sacharidy. Právě proto mohou být módní nízkosacharidové diety nebezpečné.

 

Toto téma stále častěji řeší nutriční specialistka nemocnice Mgr. Ellen Ondrová, která se setkává také s onkologickými pacienty, lidmi trpícími civilizačními onemocnění jako diabetes mellitus, hypertenze, ateroskleróza aj., u kterých je zapotřebí dietní intervence. Nezřídka v rámci své nutriční praxe také pomáhá s nastavením stravy u osob s potravinovými intolerancemi a alergiemi a bohužel čím dál častěji ji navštěvují i klienti, především ženy, s poruchou příjmu potravy.

nutriční specialistka říčanské nemocnice Mgr. Ellen Ondrová / se svolením Nemocnice AGEL

Nejvíce klientů v nutriční ambulanci však řeší redukci hmotnosti. U těch, kteří si přejí redukovat hmotnost, je nutné se nejprve zaměřit na správné nastavení stravovacích návyků a úpravu poměru makroživin. Mezi makroživiny, tedy základní živiny, patří bílkoviny, sacharidy a tuky. „Právě poměr těchto tří základních živin bývá u většiny klientů nevyvážený nebo nedostatečný. Ve snaze o dosažení rychlého váhového úbytku, lidé upřednostňují zázračné diety, jejichž princip je založen na výrazném omezení jedné ze základních živin, a to tuků nebo sacharidů. Takové stravování není však z dlouhodobého hlediska udržitelné a mnohdy se neobejde bez jojo efektu. V dnešní době jsou nejoblíbenější Low carb nebo Keto diety, kde jsou ve značné míře redukovány sacharidy,“ uvádí nutriční specialistka Mgr. Ellen Ondrová.

Není sacharid jako sacharid. „Sacharidy jsou pro lidský organismus základním energetickým zdrojem. Zásadní postavení v metabolismu člověka má glukóza, která je živinou pro každou buňku v těle. Pro tkáně jako je mozek, červené krvinky, kůra ledvin, sítnice, kostní dřeň a jiné je dokonce výhradním zdrojem energie. Sacharidy plní v lidském těle ještě mnoho dalších různých funkcí,“ vysvětluje Mgr. Ondrová.

Podle počtu navázaných cukerných jednotek v molekule se sacharidy rozdělují na: MONOSACHA-RIDY (jedna cukerná jednotka), kam se řadí glukóza (cukr hroznový, krevní), fruktóza (cukr ovocný), galaktóza (součást mléčného cukru), ribóza, manóza aj. Dále patří do sacharidů OLIGOSACHARIDY (2-10 cukerných jednotek), kde nejznámější jsou DISACHARIDY tvořené dvěma cukernými jednotkami např. sacharóza (řepný, třtinový či stolní cukr), laktóza (mléčný cukr) a dále třeba maltóza (sladový cukr). „Monosacharidy a disacharidy jsou ve zdravé výživě označovány jako cukry tedy jednoduché cukry a na ty je třeba si dávat pozor, aby nebyly ve stravě přijímány v nadbytku. Na obalech potravin jsou ve výživové tabulce hodnot uvedeny jako sacharidy, z toho cukry,“ zjednodušila Mgr. Ondrová.

Třetí a poslední skupinou sacharidů jsou POLYSACHARIDY (více než 10 cukerných jednotek, zpravidla jsou však tvořeny několika stovkami až tisíci cukerných jednotek). Pro lepší přehlednost se rozdělují na polysacharidy stravitelné, štěpené v trávicím traktu pomocí amyláz jako je škrob, který je součástí obilovin, luštěnin, okopanin a dále na nestravitelné, protože lidský organismus nemá enzymy pro jejich štěpení např. celulóza, pektin, chitin, inulin aj., souhrnně nazývané vláknina. Jako komplexní sacharidy označujeme ve zdravé výživě oligosacharidy se 3 a více cukernatými jednotkami a polysacharidy.

Podle Mgr. Ellen Ondrové je nezbytné sledovat výživové hodnoty na obalech potravin, pro názornost uvádí: „Například u müsli s jahodami může být rozdíl markantní, zatímco jeden výrobek obsahuje ve 100 g pouze necelé 4 gramy cukru, jiný konkurenční výrobek až 5krát tolik! To se promítá i do celkové energetické hodnoty."

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s nutriční specialistkou říčanské nemocnice Mgr. Ellen Ondrovou