Bolesti hlavy ztrpčují život mnoha lidem. Neomezují se na věk, trápí jak malé děti tak starší osoby. O léčbu se snažili už naši předkové. Jejich postupy byli i z dnešního hlediska někdy dost odvážné, prováděli například trepanace (otevření) lebky, které měly vyhnat zlé duchy z hlavy.

Jednou z nejkrutějších bolestí hlavy je migréna. Intenzita záchvatu je většinou taková, že zcela vyřadí dotyčného z běžného života a donutí ho ulehnout na lůžko. Postiženy jsou častěji ženy a první obtíže se obvykle objeví okolo puberty.

Někteří pacienti už přesně znají spouštěcí mechanizmus bolesti. Může jít o nejrůznější pachy (voňavky, jídlo), zvuky, mihotavé světlo v kině nebo v televizi, ale i jídlo (ořechy) a nápoje. Nebezpečný je v tomto smyslu alkohol, a je nutné se vyhnout i lékům a přípravkům, které ho obsahují. Záchvat může vyvolat i přílišné duševní a fyzické vyčerpání nebo stres. Z tohoto výčtu je vidět, že migréna může značně ztrpčovat a omezovat život.

Podkladem záchvatu je stažení tepen vyživujících mozek a tím zhoršení prokrvení určité části mozkové tkáně. To potem vyvolá typickou auru, jakousi předzvěst vlastního záchvatu. Samotný záchvat má pak velice individuální průběh. Nejčastěji jde o jednostrannou, velmi intenzivní bolest hlavy, zhoršující se při námaze. Může se přidat pocit na zvracení, světloplachost a zvukoplachost. Někdy je migréna doprovázena brněním poloviny těla i poruchami řeči, takže vzniká podezření na cévní mozkovou příhodu. Vystrašit může i přechodná slepota, která by ale měla odeznít do jedné hodiny.

Léčba si většinou vyžádá upravení životosprávy. Pacienti by se rozhodně měli vyhnout alkoholu a nikotinu. Právě nikotin je látkou, která u citlivých osob může nastartovat spazmy (stažení) mozkových tepen. V lehčích případech se záchvat dá zvládnou pomocí léků obsahující kyselinu acetylsalycilovou (obyčejný Acylpyrin) nebo léků používaných k tišení bolesti zad a kloubů (například Indometacin nebo Brufen). Ke zvládnutí skutečně intenzivní bolesti je nutno pacienta uložit na nemocniční lůžko.