Pocity nejistoty, strachu a úzkosti nás dříve měly varovat před nebezpečím. Nyní ale prožíváme stresové situace téměř na denní bázi a původně skvěle nastavený ochranný systém nám v moderním světě spíše škodí. Stresové hormony jsou totiž přímo spjaty s funkcemi v těle.

 

Stres z různých příčin zažívá denně téměř každý z nás. Zatímco naše předky měly stresové hormony varovat před nebezpečím a dostat tělo do pohotovostního režimu „bojuj, nebo uteč“,[1] nám v dnešní moderní době spíš komplikují život.

foto / Freepik

Mezi největší stresory, které nás negativně ovlivňují, patří smrt, závažné onemocnění či úraz v rodině. Výjimkou není ani rozchod a rozvod, ztráta zaměstnání nebo problémy, které dlouhodobě vyplývají z náročného zaměstnání. Psychickou zátěž jedince mohou ale také způsobovat finanční starosti, soudní spory nebo dlouhodobé napětí v rodině. Samostatnou kapitolou je pak nepříznivý zdravotní stav. Ten dokáže s psychikou pořádně zamávat.

Jak „pracuje“ stres?

Když jsme stresu vystavováni opakovaně, tělo přirozeně nemá šanci spotřebovat nadbytečnou glukózu uvolněnou adrenalinem a stresovým hormonem. Právě kortizol je v těle zodpovědný za znovunastolení rovnováhy po stresové reakci. Přebytečná glukóza se pak v organismu pravidelně vyplavuje ve vysoké koncentraci. Dlouhodobě vysoké hladiny glukózy mohou způsobit závažné zdravotní komplikace.

Zdraví lidé by se měli mít na pozoru. Podle britské studie totiž i u lidí, kteří zatím netrpí diabetem[2], může časem vést časté nebo opakované vyplavování kortizolu v důsledku stresu k rozvoji cukrovky druhého typu. Ohroženy jsou zejména ženy. 

Jak zvládat stres pomocí jednoduchých rad?

Každý z nás je jiný, a proto pro každého platí jiné metody, jak se vyrovnat se stresem. Existuje ale několik univerzálních rad.

Stresový faktor – důležité je rozpoznat, co přesně nás na situaci stresuje. Pak je klíčové se zamyslet, jestli tyto situace můžeme ovlivnit nebo jim efektivně předcházet.

Správné dýchání – naučit se pracovat s dechem je základ. Začít bychom měli hlubokým nádechem nosem až do břicha a poté pomalu vydechnout ústy. Takové dýchání nás během chvilky zaručeně uklidní!

Neznámé situace – není od věci zkusit predikovat stresové situace a připravit se na ně. Například pokud hrozí, že by mohla být na dálnici zácpa, měli bychom vyjet v předstihu, abychom se v koloně nestresovali.

Nabitý kalendář – stres se může dostavit i několik dní předem, například z příliš mnoha plánů na daný týden. V takových chvílích je nejlepší se soustředit na den po dni, hodinu po hodině. Pokud si celý týden rozložíme na jednotlivé úkoly, mnohem efektivněji je budeme zvládat, a zabráníme tak nadměrnému stresu.

Umění říct ne – často se vystresujeme i sami, protože nedokážeme odmítnout nadřízené nebo si neumíme říct o pomoc. V takových chvílích se jednoduše musíme naučit říkat NE. Protože pokud jsme pod dlouhodobým stresem, často ani neodvedeme tak kvalitní práci, jakou bychom chtěli.

 

Zdroje:

[1] https://www.mindset.cz/videa/7484-bojuj-nebo-utec/

[2] https://www.birmingham.ac.uk/news/2022/researchers-reveal-scale-of-prevalence-of-a-condition-that-can-cause-type-2-diabetes-and-high-blood-pressure