Vědci „objevili“ omega-3 nenasycené mastné kyseliny, když v sedmdesátých letech studovali potravu grónských Eskymáků. Nedokázali si tehdy vysvětlit, proč Eskymáci podstatně méně trpí určitými chorobami (srdeční onemocnění, diabetes mellitus, revmatická artritida –autoimunitní zánět kloubů) než Evropané, a to i přesto, že jejich strava obsahuje daleko více tuků. Odpověď nalezli právě v omega-3 nenasycených mastných kyselinách. Množství tuku ve stravě Eskymáků není důležité – důležitý je jeho DRUH. Omega-3 mastné kyseliny hrají velmi důležitou úlohu v oblasti prevence civilizačních chorob, což bylo potvrzeno mnoha studiemi. V současné době se zkoumá vliv omega-3 mastných kyselin také na další oblasti lidského zdraví. Můžeme říci, že omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou pro člověka důležité v každém věku – od početí do dospělosti.

Duševní vývoj

Kolem 60 % suché části mozku připadá na tuky a z toho asi jedna třetina na kyselinu dokosahexaenovou (DHA). DHA je spolu s kyselinou alfa-linolenovou (ALA) často označována za stavební prvek mozku a nervových buněk, podobně jako se o vápníku hovoří jako o stavebním prvku kostí. Omega-3 mastné kyseliny slouží jako jakýsi izolační materiál obklopující nervová vlákna a jsou také důležitou součástí buněčných membrán.

Omega-3 mastné kyseliny jsou významné již v období těhotenství. Objevují se informace, že děti, jejichž maminky mají ve stravě dostatek omega-3 nenasycených mastných kyselin, se snadněji učí mluvit a mívají větší slovní zásobu. U těchto dětí se také hovoří

o větší ostrosti vidění, která souvisí s prostorovou orientací nebo schopností uchopovat předměty. V průběhu těhotenství čerpá plod omega-3 nenasycené mastné kyseliny z placenty, po narození dítěte je doporučováno zařadit omega-3 jako součást stravy kojící maminky nebo později dítěte samotného.

Duševní vývoj se sice týká nejvíce dětí do puberty, nové nervové spoje ale vznikají v mozku

i v dospělosti – nové schopnosti totiž získáváme neustále. Duševní vývoj závisí na tom, jak mu člověk sám pomáhá – kromě vhodné výživy duševnímu vývoji prospívá také dostatek spánku a odpočinku, pohybové aktivity a působení okolí.

Další oblasti lidského zdraví, které omega-3 příznivě ovlivňují:

Nervová soustava

Vliv omega-3 nenasycených mastných kyselin (zejména DHA) jako antidepresiva byl zkoumán v rámci epidemiologických studií. V populacích, kde je ve stravě dlouhodobě vyšší příjem DHA, byl opakovaně zjištěn nižší výskyt deprese. Tento nález potvrzuje také fakt, že depresivní pacienti mají v krvi dlouhodobě nižší obsah DHA.

Souvislost byla statisticky dokázána i mezi nedostatečnou koncentrací DHA v krvi a výskytem tzv. syndromu ADHD, což je porucha pozornosti u dětí spojená s nadměrným neklidem (hyperaktivita).

Srdce a cévy

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny hrají důležitou roli i v prevenci srdečně cévních onemocnění. Redukují totiž shlukování krevních destiček, zabraňují vzniku krevních sraženin, a tím snižují i riziko rozvoje trombózy. Kromě toho působí příznivě v prevenci arteriosklerózy, působí na roztahování cév, pomáhají snižovat krevní tlak, hladinu cholesterolu (pokud nahradí ve stravě nasycené masné kyseliny) a stabilizují srdeční arytmii. Pozitivní účinek omega-3 nenasycených mastných kyselin na prevenci srdečních onemocnění prokázala například americká studie, která dlouhodobě sledovala 5 000 diabetiček. Tyto pacientky užívaly pětkrát týdně vysoké dávky nenasycené kyseliny omega-3. Riziko výskytu nemocí srdce a cév se u nich snížilo o 64 %, riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění kleslo o 52 %.

Obranyschopnost organizmu

Zkoumá se role, kterou omega-3 sehrávají i při tvorbě látek ovlivňujících imunitu, např. prostaglandinů.

Další onemocnění

Hrozbou stáří se v civilizovaném světě stala Alzheimerova choroba, která postihuje velké procento osob starších 60ti let. První testy na myších provedené na Kalifornské univerzitě prokázaly, že strava bohatá na omega-3 nenasycené mastné kyseliny může mozek před ztrátou paměti a poškozením chránit. V současné době se spekuluje o účincích omega-3 nenasycených mastných kyselin proti lupénce či astmatu a zkoumá se vliv na roztroušenou sklerózu. Výzkum však ještě zdaleka není u konce.

Možnosti příjmu omega-3 nenasycených mastných kyselin z přírodních zdrojů

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny DHA a kyselina eikosapentaenová (EPA) v těle vznikají přeměnou z esenciální mastné kyseliny alfa-linolenové (ALA). Tuto kyselinu si lidské tělo nedovede samo vytvořit a musí ji proto přijímat spolu s potravou. Ani přeměna ALA na EPA a DHA však v těle není příliš efektivní, a tak je nutné i tyto mastné kyseliny získávat z potravin. Hlavním zdrojem omega-3 mastných kyselin je mateřské mléko a rybí maso, především z tučných mořských ryb.

I když umělá výživa pro kojence dosáhla velkého pokroku, ideální výživu malým dětem stále poskytuje mateřské mléko. Představuje přirozený zdroj živin i vody a plně uspokojuje potřeby kojence. Kojené děti v průměru lépe prospívají a jsou odolnější vůči infekcím, nádorovým onemocněním a alergiím.

Kombinace živin v mateřském mléce je zkrátka od přírody připravena tak, aby podporovala růst a vývoj dítěte. Omega-3 nenasycené mastné kyseliny, stejně jako další živiny, jsou tedy přírodou „potvrzenou“ součástí zdravé výživy.

Nenasycené mastné kyseliny v mateřském mléce tvoří celých 57 % všech tuků! Tuky jsou zde ale složkou velmi proměnlivou, jejich množství totiž přímo souvisí se stravou matky. Na tuk je bohaté především tzv. „zadní mléko“, které dítěti poskytuje značnou část potřebné denní energie. „Zadní mléko“ ale dítě saje až ke konci kojení, doba jednotlivých kojení by tedy neměla být ze strany maminky nijak omezována. Další důležité živiny obsažené v mateřském mléce jsou bílkoviny, cukry, vitaminy a minerální látky.

Mezi tučné ryby s vysokým obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin patří tuňák s obsahem 5 999 mg omega-3 v jedné 100gramové porci, dále makrela (2 777 mg), sleď (2 541 mg), čerstvé sardinky (1 579 mg), losos (309 mg) a platýs (482 mg). Ze sladkovodních pak úhoř (1 035 mg), sumec (877 mg) či pstruh (717 mg).

Doporučení versus realita

Evropská unie (Eurodiet 2001) radí v rámci svých výživových doporučení konzumovat 200 mg omega-3 nenasycených mastných kyselin (DHA a EPA), tedy asi dvě porce tučného rybího masa týdně. Přes veškerá odborná doporučení však není příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin v evropských zemích dostatečný. Podle průzkumu provedeného na webových stránkách www.nadoma.cz jí v Čechách ryby méně než jednou týdně 44,5 % dospělých a 41 % dětí. Jen 10 % dospělých a 8 % dětí si ryby dopřeje 2 x týdně nebo častěji, tj. dodržuje doporučení. Co se týče druhu ryb, vítězí v České republice netučné (54 %), ryby tučné pak preferuje 43 % z nás. Podobně smutné výsledky znají ze svých ordinací i lékaři.

V porovnání s ostatními evropskými zeměmi se v konzumaci ryb pohybujeme spíše pod průměrem, každý z nás totiž sní necelých 13 kg za ryb za rok (zdroj: FAOSTAT, 2004) podobně jako my je na tom například Rakousko s 13,1 kg, Německo (12,04 kg) a Dánsko (11,42 kg). Nejvíce ryb v celé Evropě konzumují podle dostupných informací Portugalci (51,8 kg), nejméně potom Bulhaři – pouze 2,8 kg na osobu za rok.

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny by díky svým příznivým vlastnostem měly tvořit nezbytnou a pravidelnou součást naší stravy. Jejich význam pro organismus je velmi široký. Vedle potenciálního vlivu na duševní vývoj, nervovou soustavu a obranyschopnost organismu, omega-3 dále přispívají k prevenci srdečně-cévních onemocnění a podle některých studií mohou mít příznivý vliv v prevenci Alzheimerovy choroby. Hlavním zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin je mateřské mléko, rostlinné oleje (např. řepkový) a maso tučných ryb. V naší běžné stravě však tučné ryby neobjevují zdaleka tak často, jak doporučují odborníci – jejich konzumace je u nás dlouhodobě spíše podprůměrná. Tučné rybí maso bychom měli zařadit do jídelníčku asi 2 x do týdne, nebo získávat omega-3 mastné kyseliny z potravin, které jsou o ně obohacené.

Rama Idea! – snadná cesta

Značka Rama nyní přináší novinku, která vyslyšela přání odborníků, uspokojuje chuťovou náročnost spotřebitelů a může jednoznačně pozitivně ovlivnit skladbu stravy dětí i dospělých – výrobek Rama Idea!. Rama Idea! je chutný rostlinný tuk obohacený o omega-3 nenasycené mastné kyseliny, kterých je zejména ve středoevropské stravě dlouhodobě nedostatek.

Rama Idea! tedy představuje jednoduchou a přirozenou cestu, jak zajistit příjem těchto živin důležitých nejen pro podporu duševního vývoje, ale také pro pozitivní vliv na řadu rizikových faktorů souvisejících s dalšími civilizačními onemocněními. Rama Idea! je tedy vhodná pro správnou výživu celé rodiny.