Velký Roudný se ve výšce 780 m n. m. nachází v malebném prostředí Nízkého Jeseníku a představuje mnohem více, než je jen pouhý geologický útvar. Tato sopka, aktivní před miliony let, je symbolem Moravy. Díky své charakteristické siluetě stratovulkánu s kupovitým tvarem a zalesněným vrcholem získala v krajině výraznou dominanci. 
        
Obsahuje rozmanité druhy vulkanického materiálu, včetně čedičové lávy, která vytvořila čtyři skutečně impozantní lávové proudy na jeho svazích. Nejdelší z těchto proudů měří až 5 kilometrů. V minulosti se jeden z nich rozlil přes štěrkovou terasu řeky Moravice, čímž vzniklo obrovské jezero. Když do tohoto jezera spadly sopečné vyvrženiny, vytvořily se sedimenty pórovitých tufitů, které se později ukázaly jako ceněný stavební materiál. 

foto / Petr Matura

Na vrchol hory vede křížová cesta, na jejímž konci najdeme kapličku sv. Petra a Pavla, původně z roku 1933, jež později zanikla a na jejích ruinách byla v polovině 90. let postavena kaplička nová. Poblíž se nachází dvacetimetrová rozhledna, vybudovaná v roce 2007. Kousek pod vrcholem pak najdeme tajemný geologický útvar, doprovázený též tajuplnou pověstí. Jedná se o  puklý stolový kámen, jehož trhlina skrývá prohlubeň, která se špetkou představivosti připomíná dojem lidské stopy. Přestože se nachází na vrcholku kopce, i během největšího sucha v ní zůstává voda...
         
Místní lidová legenda o tomto balvanu vypráví, že za dávných časů, kdy ještě Bůh chodil po zemi, usadili se právě na Velkém Roudném čerti. Rozhazovali kolem sebe balvany i žhavé uhlíky a dštili síru. Mezi lidmi šířili prostopášnost a bezbožnost. Tehdy si prý zbožní lidé modlitbami vyprosili příchod Pána Boha, jenž se rozhodl právě tady bojovat se samotným vládcem pekla Luciferem. Přetahovali se na kameni, na kterém po nich zůstaly stopy. Šlépěj vpravo představuje otisk boží nohy a škrábance vlevo zase drápy ďábla. Bůh nakonec zvítězil a mrštil ďáblem do země. Za ním pak údajně následně naskákali i všichni ostatní čerti a démoni. Dírou, v níž prý čerti zmizeli, má být právě původní jícen sopky na severozápadní straně kopce, těsně pod vrcholem, jenž byl pro jistotu zaházen balvany, aby pekelníci již nikdy nemohli znovu ven…
Jiná místní legenda vypráví o marnotratném místním obyvateli Konrádovi, jenž se chtěl po svém velkém zadlužení oběsit. Když už si vázal oprátku, zahlédl, jak z díry pod kamenem vylézá na povrch trpaslík. Konrád ho chytil do své oprátky a požadoval po něm bohatství. Trpaslíka poté uvěznil a zbavil zázračného rubínu, ve kterém byla ukryta veškerá trpaslíkova moc.
Když marnotratník utratil i trpaslíkovo bohatství, chtěl po svém vězni další zlato nebo alespoň stříbro. Trpaslík mu ale už nic nemohl dát. Konrád začal vyhrožovat, že v tom případě zničí trpaslíkův kouzelný drahokam. Když se o to však nakonec skutečně pokusil, rozpoutala se nevídaná bouře s vichřicí a z nitra hory vytryskl ohnivý sloup. Trpaslík byl osvobozen, získal znovu svoji moc a sílu a hamižného Konráda pohltily hlubiny země… Je snad právě rovněž i tato místní pověst spojena s efekty sopečné erupce?

 

napsal Petr Matura

zdroje: mapy.cz, poznatsvet.cz,denik.cz,bruntalsy.denik.cz.