Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Chronické bolesti v bederní páteři? Bechtěrevova nemoc má plíživý začátek, říká revmatolog

Chronické bolesti v bederní páteři? Bechtěrevova nemoc má plíživý začátek, říká revmatolog

8.3.2024 - redakce Babinet.cz

Bolí vás záda déle než tři měsíce, ještě vám nebylo 40 a budíte se nad ránem takovou bolestí, že už nemůžete dospat? Ustupuje bolest během dne s přibývající fyzickou aktivitou? Pak můžete být jedním z těch, kteří trpí zánětlivým revmatickým onemocněním zad – ankylozující spondylitidou, známou jako Bechtěrevova choroba.

Bechtěrevovou nemocí trpěl například Karel Čapek či Jan Pavel II. Projevuje se zánětem v oblasti meziobratlových kloubů páteře (proto spondylitida), jenž ve svém důsledku vede ke kostnatění vazů a srůstům (ankylóze) mezi jednotlivými obratli. Postihnout může ale i velké periferní klouby či úpony šlach. Protože se jedná o systémové onemocnění, může se zánět rozvinout i mimokloubně – nejčastěji v očích, na kůži či ve střevech.

ilustrační foto / Freepik

Pro Bechtěrevovu chorobu je kromě zánětlivé bolesti typické, že se páteř stává méně ohebná. Pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nepředkloní vůbec a u pozdního stádia páteř nabývá charakter zakřivené tuhé tyče. Může se objevit i bolest hrudníku a chronická těžká únava. 

„Důležité je bolesti v oblasti dolní páteře nepodceňovat, nemyslet si, že je zvládneme běžnými léky
na bolest, pravidelným cvičením či výměnou matrace. Pokud bolest trvá déle než tři měsíce, je třeba zajít ihned k lékaři. Zánětlivá bolest zad se projevuje zejména u mladých mužů, ale i u žen ve třetí věkové dekádě, má plíživý začátek, zlepší se rozcvičením a fyzickou aktivitou, ale naopak nedochází k žádnému zlepšení při odpočinku, a nemocný se zpravidla budí bolestí  ve druhé polovině noci,“ vysvětluje prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., z Revmatologického ústavu v Praze.  

Jak nemoc rozpoznat

„Dolní část páteře postupně stále více tuhne a stává se nehybnou, zejména v klidových obdobích. Typicky se stavy bolesti zhoršují ve 2. fázi noci – tedy nad ránem – či v situacích přes den, kdy člověk nemá moc pohybu, například při řízení auta,“ vysvětluje prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., z Revmatologického ústavu v Praze. „Nemoc má plíživý začátek. Přes den se zlepšuje fyzickou aktivitou, a právě proto ji hodně mladých mužů podceňuje. Bolest zad i hrudníku přisuzují ve svém věku spíše mechanické příčině a chronickou únavu dávají na vrub vysokému pracovnímu tempu,“ dodává prof. Pavelka.

Včasná diagnóza je klíčová, příčina bohužel neznámá

Dnes se diagnostika Bechtěrevovy nemoci opírá o tři pilíře: chronická, déle než tři měsíce trvající zánětlivá bolest v zádech, nález zánětu v oblasti křížokyčelního skloubení (sakroileitida) na magnetické rezonanci a laboratorně potvrzená přítomnost antigenu HLA B27. Tato kritéria spolu s dobrou edukací pacientů i lékařů prvního kontaktu mají dnes zabránit prodlevě v určení správné diagnózy, která někdy trvá až 10 let. „Pokud se diagnóza protahuje a zánět se v těle neléčí, může dojít k nevratným poškozením páteře a až u poloviny pacientů k invalidizaci,“ upozorňuje prof. Pavelka.

„Mechanismus vzniku autoimunitních onemocnění, mezi která patří i ankylozující spondilitida, však přesně neznáme. Víme, že je nemoc podmíněna geneticky, ale dědíme k ní pouze sklon. Ve finále záleží na vnějších faktorech, které nemoc u někoho nastartují a u jiného ne,“ uzavírá Pavelka.

Léčba Bechtěrevovy choroby je komplexní, například v podobě pravidelného cvičení (nejlépe skupinové cvičení pod dohledem fyzioterapeuta, ale i každodenní cvičení doma), rehabilitace, řádné edukace pacienta i psychoterapie.

Lékem první volby jsou nesteroidní antirevmatika, která zmírňují bolest a ztuhlost a mají mírný protizánětlivý vliv. Významným mezníkem v terapii Bechtěrevovy choroby je biologická léčba. Je určena pacientům s vysokou aktivitou onemocnění při neúčinnosti dosavadní terapie a je vedena v 29 centrech biologické léčby po celé ČR. Tato terapie umožňuje většině pacientů návrat do plnohodnotného života. Je účinná i v raných stádiích onemocnění, proto je časná diagnostika tak důležitá.

 

zdroj: MUDr. Karel Pavelka, DrSc., z Revmatologického ústavu v Praze

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte)

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

*/ ?>