Vyšší riziko srdečních chorob, osteoporóza, nárůst tělesné hmotnosti či deprese. To jsou zdravotní neduhy, které s sebou může nést takzvaná předčasná menopauza. Tak lékaři označují stav, kdy se klimakterium ženě dostaví už před 40. narozeninami.

Ačkoliv není brzký přechod úplně běžný, podle renomovaného sexuologa a gynekologa MUDr. Pavla Turčana případů přibývá. Proč tomu tak je? Jak se předčasná menopauza řeší? A mohou se jí ženy vyhnout? Nad tím se zamýšlí ve svém komentáři.

foto / Shutterstock

Pro ženy je předčasná menopauza šokující, často ještě plánovaly děti

Podle aktuálních údajů se s předčasným nástupem menopauzy potýká přibližně 1 % žen, v posledních letech má však výskyt těchto případů narůstající tendenci. Prozatím není jasné, proč k tomu dochází. Roli však může hrát kombinace faktorů, například stále více stresující způsob života či třeba dopady znečištění životního prostředí.

Projevy předčasné menopauzy jsou prakticky totožné symptomům klimakteria v pozdějším věku. Dostaví se přerušení menstruace a dochází k výkyvům hladiny estrogenu, což s sebou nese typické návaly horka či noční pocení. Ženy mohou začít pociťovat obtíže s koncentrací a pamětí, často také dochází k nárůstu tělesné hmotnosti, poruchám spánku, snížení libida či zvýšené únavě. Následně hrozí vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny prsu či třeba osteoporózy. K tomu se však v případě předčasného nástupu menopauzy přidává i významný faktor psychický. Vzhledem k tomu, že je ženám obvykle mezi třiceti a čtyřiceti lety, příchod menopauzy vůbec neočekávají. Mnohé z nich teprve plánují založit rodinu, případně mít další dítě. Informace, že končí jejich reprodukční věk, je pro ně tedy samozřejmě šokem.

Příčina je nejasná, roli hraje genetika i hmotnost

Je poměrně těžké odpovědět na otázku, proč k předčasnému nástupu menopauzy u žen dochází. Jen málokdy se totiž podaří skutečně odhalit pravou příčinu problému. Jasné je to vlastně pouze v případech, kdy je vyvolána uměle, například v důsledku léčby onkologického onemocnění, případně u žen, jimž bylo nutné vaječníky chirurgicky odebrat. V těch zbylých případech se jedná spíše o předpoklad. Jednou z příčin jsou určitě genetické faktory. Jestliže předčasnou menopauzu prodělala matka, babička či sestra pacientky, je pravděpodobnost výskytu rozhodně vyšší. Z dalších faktorů lze uvést například váhové extrémy – rizikovější jsou ženy s velmi nízkou tělesnou hmotností nebo naopak ženy obézní, s nezdravou životosprávou. Brzký nástup menopauzy je rovněž častější u kuřaček a žen s vysokou mírou stresu. Někdy se objeví i u pacientek, které prodělaly závažnou infekci vaječníků nebo se potýkají s autoimunitním onemocněním. Najde se ale řada žen, které nezapadají ani do jedné z těchto skupin, a přesto u nich přechod začne velmi brzy. V návaznosti na tato fakta je tedy nesnadné předat konkrétní doporučení, jak se příliš časné menopauze vyhnout. A zda je to vůbec možné.

Je třeba hlídat kvalitu kostní hmoty, těžší případy se řeší hormonálně

Jakmile je u ženy diagnostikována předčasná menopauza, je potřeba stanovit další postup. Nejčastěji se řeší podobně jako menopauza přirozená. Kvůli riziku osteoporózy je potřeba hlídat kvalitu kostní hmoty. Zatímco kostní denzitometrie se v rámci prevence provádí až u žen od padesáti let v přibližně dvouletých intervalech, u těch s předčasnou menopauzou je třeba ji zahájit prakticky od momentu stanovení diagnózy. Také vždy ženám doporučuji zaměřit se na zdravý životní styl, dbát na dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a zásobit se vhodnými doplňky stravy s obsahem fytoestrogenů a mateří kašičky, vitaminů K, E či D.  Také doporučuji doplňovat vápník s vitaminem D jako prevenci řídnutí kostí. Jestliže jsou však příznaky menopauzy závažnější, případně žena ještě plánuje těhotenství, obvykle zařadíme vhodně zvolenou hormonální léčbu. Jejím cílem je chybějící estrogen a další hormony nahradit. Početí se pak často řeší prostřednictvím metody IVF.

Vyšetření AMH a FSH ukážou, jestli už menopauza hrozí

Vzhledem k tomu, že dnes poměrně velká část mladých žen odkládá početí dítěte až do vyššího věku, doporučoval bych jim podstoupit vyšetření AMH (antimülleriánský hormon) a FSH (folikuly stimulující hormon). Tyto testy sledují funkci vaječníků a hladinu estrogenu v těle. Výsledky tak alespoň přibližně ukážou, zda ženě v nejbližší době menopauza hrozí nebo ne. Pacientka pak může zvážit, jestli je v jejím případě možné těhotenství o pár let odložit, nebo by je, pokud opravdu někdy v životě chce vlastní děti mít, neměla odkládat už raději vůbec.

 

Zdroj: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan