Masopust na Moravě označovaný jako Fašank je třítýdenní svátek, který začíná na Tři krále a končí Popeleční středou. Jde o období předcházející čtyřicetidennímu půstu v období před Velikonocemi. Proto byl masopust oficiálně považován za svátek jídla a radovánek. Dnes se již setkáváme s mírnější formou oslav, ale i přesto se tato tradice zachovala a masopustní průvody a veselice se s oblibou pořádají jak v městech, tak i na vesnicích, kde se zvyklosti udržují stejně již po několik generací.

foto / Pixabay

Zajímavostí je, že masopust není ryze českou záležitostí, ale slaví se například i v Německu, Španělsku a v Itálii, kde se v Benátkách pořádá slavný masopustní karneval.

Historie masopustu

• Historicky masopust pravděpodobně souvisí se starověkými slavnostmi - luperkálie či bakchanálie.

• Masopust probíhá sice ještě v zimním období, ale už bývá naplněn obřady spjatými s blížícím se probuzením přírody, což ještě více umocňuje domněnku, že se jednalo původně o pohanské svátky.

• Později byl čas masopustu zasvěcen hlavně svatbám, zabíjačkám či bálům, a proto byl označován také jako období hodokvasu.

Masopust u nás

• O masopustních rejích na území Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.

• Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. První masopustní reduta v Praze se konala v roce 1752.

• Nejokázalejší částí celého masopustního období na Chodsku, Doudlebsku či Hlinecku byla masopustní obchůzka osob v krojích nebo převlečených za nejrůznější maškary po domech, kde hrály, zpívaly a tancovaly. V jižních Čechách to byly kolední hry a na jižní Moravě se slavilo skupinovým tancem, který vedl tzv. gazda, a ostatní tančili společný mečový tanec, tato tradice se udržuje dodnes.

Masopust - svátky obžerství

• Hlavní zábava začínala o "masopustní neděli" bohatým obědem a hodováním.

• Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pochopitelně pálenka.

• Pokud byla na masopust třeskutá zima, vhod přišlo i počastování teplou tzv. zhřívanicí vyrobenou z pálenky, másla a cukru.

• V pondělí pak probíhaly různé taneční zábavy a v úterý sváteční průvody maškar, hrálo se divadlo. Odbytím, nebo lépe řečeno odtroubením půlnoci, však veškerá zábava končila. Začínala popeleční středa a s ní i předvelikonoční postní období. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

Popeleční středa

Popeleční středa se již nesla v přísně postním duchu. Oběd tvořila většinou čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice nebo pečené brambory. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi.
Do těchto dnů se nepočítávají neděle, proto v praxi připadá popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. Kvůli nepravidelnému výpočtu data Velikonoc se její termín každý rok mění.

Jak je to letos?

Postní doba 2024: středa 14. února 2024 – čtvrtek 28. března 2024
Postní doba je období před Velikonocemi, které trvá 40 dní. Začíná popelčenou středou a končí Velkým pátkem.

napsala Renáta Řeháková

zdroj: kniha Vlastimila Vondrušky "Církevní rok a lidové obyčeje", nakladatelství DONA