Řekne-li se Rumunsko, většině z nás se mimo jiné vybaví i legendární hrabě Dracula, údajný upír, který se jako Vlad III. narodil v zimě roku 1431 a za přízvisko Dracula vděčí svému otci, valašskému knížeti Vladovi II., jenž byl členem prestižního uherského Dračího řádu. Byl proto přezdíván „Dracul“, tedy „Drak“. „Dracula“ pak není ničím jiným než zdrobnělinou otcovy přezdívky. V roce 1442 putoval Vlad III. i se svým mladším bratrem Radem Krásným na turecký dvůr jako pojistka dohody mezi tureckým sultánem Muradem II. a jejich otcem. V zajetí tam pak strávil šest let.
V povědomí lidí je s ním snad nejvíce spojován hrad Bran, jenž se nachází u stejnojmenné obce v Brašovské župě. Hrad se rozprostírá na hranici mezi Valašskem a Transylvánií. Vznik hradu se datuje do začátku 13. století. V roce 1242 však pevnost zničil nájezd Mongolů. V roce 1377 dal král Ludvík I. Veliký svolení saským obyvatelům Brašova, aby si na své náklady směli vystavět kamennou pevnost. Od roku 1378 sloužila jako obranná pevnost proti osmanským nájezdům. Hrad také dočasně užíval kníže Mircea I. a právě i jeho vnuk Vlad III. Dracul. Díky této skutečnosti je tento hrad jistě nejpopulárnější památkou v Rumunsku. Realita je však taková, že údajně není pobyt Vlada III. v jeho dospělém věku na hradu Bran prokázán.
Chceme-li poznat místo, kde skutečně pobýval legendární Vlad III. Dracula, podle způsobu zabíjení nepřátel zvaný též Napichovač, musíme se přesunout na hrad Poenari. Ten byl založen ve 13. století prvními valašskými vládci v blízkosti Fagarašských hor v údolí tvořeném řekou Arges. Ve 14. století byl sídlem vládců Besarábie, ale poté začal chátrat a byl opuštěn. Hradu si všiml Vlad Napichovač, který sem v roce 1459 nahnal zajaté Turky, kteří museli hrad opravit a zpevnit jeho hradby. Hrad také chránil cestu ze Sedmihradska do údolí řeky Arges.
O hradu se vypráví skutečně velké množství strašidelných legend a v posledních desetiletích se stal cílem záhadologů a dobrodruhů z celého světa. Ještě v devadesátých letech minulého století, kdy bylo ve zříceninách hradu možné i přespat, ho též navštívil náš známý záhadolog Ivan Mackerle (+2013).
Tato pevnost se nedala snadno dobýt. Svědčí o tom též i skutečnost, že ještě dnes, kdy na vrchol vedou kovové schody, dá výstup mnoha návštěvníkům skutečně zabrat. Schodů je totiž rovných 1500. V poslední době bylo schodiště z bezpečnostních důvodů ohrazeno plotem s elektrickým proudem a objevilo se zde také několik výstražných cedulí, varujících před divokými, toulajícími se medvědy.
Jak již bylo zmíněno, hrabě Drákula tedy dokázal udělat z rozpadajících se věží hradu Poenari opět důstojnou stavbu. Právě tady pak sídlil a také zde byl poražen armádou janičářů, vedenou jeho vlastním bratrem. Hrad následně chátral a po upířím hraběti se zde nezachovala jediná památka. V 19. století část hradu zničila lavina a hradby se zřítily do řeky. Na rozdíl od jiných míst spjatých s Drákulou není Poenari tak navštěvované turisty – a právě proto je ideálním cílem těch, kdo chtějí poznat místo, kde Napichovač skutečně žil. V centru historické Transylvánie pak najdeme ještě hrad Corvinilor, kde byl údajně Drákula vězněn. Legenda o uvěznění Vlada na tomto hradě však rovněž není potvrzena.
Vlad nakonec přes veškerou svoji krutost patřil spíše k lepším vládcům. Těšil se pověsti sice surového, avšak spravedlivého vladaře, který se na bitevním poli uměl dobře ohánět mečem. Navíc byl vzdělaný, za což paradoxně vděčil právě svému nucenému pobytu na tureckém dvoře. Tam totiž dostal možnost seznámit se s filozofií, historií, tureckou bojovou taktikou a nevynechal ani studium jazyků. Nezapomínejme také, že až do dnešních dnů je pro mnohé Rumuny Vlad národním hrdinou, který bránil svoji zemi před Osmany, a má tak dodnes v Rumunsku na mnoha místech i pomníky.
napsal Petr Matura
zdroje: cs.wikipedia.org, kniha Almanach tajemna,
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.