Lékaři zkoumají, zda lze srdce vyléčit, pokud do něj během pěti hodin od infarktu vstříknou injekci kmenových buněk.

První důkazy naznačují, že kmenové buňky kostní dřeně lze použít i k opravení škod, které srdečnímu svalu přivodí infarkt. Dalo by se tak předejít dalšímu selhání srdce, které představuje větší nebezpečí než první srdeční příhoda sama. Britská nadace kmenových buněk (UK Stem Cell Foundation) financuje experiment, který provádí nemocnice Barts v Londýně a jehož se zúčastní 100 lidí.

Pokud prokážeme, že lze tímto způsobem zlepšit kvalitu života pacientů, bude to v léčení srdečních chorob významný krok kupředu

Dr. Anthony Mathur

Infarkt myokardu zabil v roce 2005 v České republice 7 352 osob a počet lidí, kteří srdeční příhodu utrpěli, byli hospitalizováni a přežili se pohybuje kolem 24 770.

Za poslední desetiletí se díky angioplastice, speciální metodě pročištění ucpaných artérií u pacientů po infarktu, podařilo snížit úmrtnost pacientů, kteří přežijí infarkt ale zemřou krátce po něm. Nicméně riziko úmrtí kvůli dlouhodobým zdravotním komplikacím, jako je druhý infarkt, zůstává přesto vysoké.

Kombinované techniky

Nový experiment, kterého se zúčastní 100 pacientů, bude kombinovat angioplastiku s injekcemi kmenových buněk, čímž by se měly řešit oba problémy. Do experimentu budou vybráni vhodní pacienti po infarktu z londýnských nemocnic London Chest Hospital a Heart Hospital.

Pacienti by neměli podléhat dojmu, že je na dosah ruky nějaký všelék

Profesor Peter Weissberg

Kmenové buňky jsou zárodečné buňky, které se dokáží vyvinout v jakýkoli typ tělesné tkáně.

Profesor John Martin, který se účastnil plánování experimentu, řekl: “To, že dnes bereme pacienty po infarktu do center, kde jsou schopni jejich věnčitou tepnu ihned otevřít, přineslo dramatický nárůst zachráněných životů a naopak snížení poškození srdečního svalu. Navíc předchozí studie prokázaly, že injektáž kmenových buněk do srdce je bezpečná.“

„Uvidíme, jestli to bude fungovat při akutním srdečním selhání. Naše studie vůbec poprvé kombinuje dvě nové metody léčby obětí infarktu.“

Méně komplikací

Pacienti podstoupí angioplastiku, při které se skrze žebra zavede do ucpané artérie katétr. Tudy se pak vsune miniaturní balónek, který tepnu zevnitř znovu roztáhne. Zároveň se z kostní dřeně pacienta odeberou kmenové buňky a připraví se tak, aby se změnily v buňky potřebného typu. Jakmile jsou buňky připravené, vpraví se skrze katétr angioplastiky do dříve ucpané artérie.

Dr. Anthony Mathur, který na experimentu pracuje, řekl.“ Pokud prokážeme, že lze tímto způsobem zlepšit kvalitu života pacientů, bude to v léčení srdečních chorob významný krok kupředu. Protože dárcem kmenových buněk je pacient sám, nejsou s tímto postupem spojeny prakticky žádné etické problémy. Zároveň je díky tomu daleko menší pravděpodobnost, že tělo transplantované buňky odmítne.“

Profesor Peter Weissberg, ředitel Britské nadace pro srdeční choroby (British Heart Foundation), řekl, že terapie kmenovými buňkami má potenciál přinést novou naději pacientům s kardiovaskulárními onemocněními. Dodal však: „Není pravděpodobné, že by tento experiment sám osobě vyřešil budoucí léčbu srdečních příhod –pacienti by neměli podléhat dojmu, že je na dosah ruky nějaký všelék. Experiment nám určitě přinese nové informace – ale máme před sebou ještě dlouhou cestu.“

INJEKCE KMENOVÝCH BUNĚK

1 Do tepny se vsune katétr

2 Ucpaná věnčitá tepna se zevnitř nafoukne balónkem a tak se znovu roztáhne

3 Odebere se vzorek kostní dřeně a z něj se extrahují kmenové buňky

4 Kmenové buňky se injekcí vpraví do srdce přes katétr

5 Kmenové buňky se vyvinou v nové buňky srdečního svalu