Co potřebujeme mimo vody k tomu, aby se záhony naší zahrady pyšnily krásnými barevnými květy či mnohotvárnými listy a poskytly nám bohatou úrodu zeleniny? Kvalitní hnojiva! Nemusíme ale utrácet peníze za ta chemická, můžeme si je zkusit vyrobit z toho, co máme většinou běžně doma: z droždí, vody z vařených brambor, kávové sedliny a dalších přísad. 

fotografie: Freepik

Truhlíkové rostliny, zejména muškáty, můžeme hnojit drožďovou zálivkou – do 1 litru vody rozdrobíme kostku droždí a necháme 14 dní kvasit. Poté roztok zředíme v poměru 1:3 a máme hotovo. Droždí jako hnojivo stimuluje a urychluje růst a rostliny budou silnější, zdravější a mnohem více pokvetou.

Značný přísun vydatného hnojiva mají milovníci kávy. Kávovou sedlinu (která má vysoký obsah dusíku, fosforu, minerálů a draslíku) rozložíme na noviny a necháme pořádně proschnout. Pak získaným práškem hnojíme záhonky, hrnkové, truhlíkové i pokojové rostliny.

Jako skvělé hnojivo funguje také (nesolená!) voda, slitá z vařených brambor? Vychladlou ji můžeme použít jedenkrát týdně k zalévání pokojových i zahradních rostlin. Kromě pokojových květin můžeme tuhle výživu dopřát i bylinkám a zelenině, pokud je pěstujeme doma v truhlíku či květináči. Samozřejmě lze hnojivo z brambor použít i na zahradě, vděčné budou zejména jahody, maliny, rybíz a angrešt. 

Výborně poslouží i banánové slupky, které v sobě skrývají mimo jiné fosfor, vápník a draslík, který podporuje vitalitu rostlin a odolnost vůči škůdcům a chorobám. Slupku od banánu dáme do velké sklenice, zalijeme vodou a necháme 1-2 dny louhovat. Výluhem zaléváme pokojové rostliny. Na zahradě zahrabeme nasekané kousky banánové slupky do země přímo k rostlinám. Zvlášť rajčatům dělají velmi dobře. A svědčí také kompostu. Navíc minikompost z kuchyňských zbytků si můžeme založit i v paneláku.

Zkuste na zeleninu hnojivo z mléka.  Připravte si 500 ml čerstvého kravského mléka a 5 litrů vody. Vodu smíchejte s mlékem a hned můžeme zalévat. Zeleninu na záhonech zalévejte pravidelně jednou za týden. Mléko funguje i proti plísni! Působí totiž i jako přirozená dezinfekce, a proto je dobrým pomocníkem v boji s plísněmi. Zředěné mléko vpoměru 1 : 2 svodou dokáže plíseň nejen zastavit, ale působí také jako prevence. Na rostliny aplikujeme minimálně jednou za týden.

Na plísně si posvítite s vratičem či přesličkou. Mšice a svilušky zaženete výluhem z kopřiv a kostivalu

Odvar z vratiče je zbraní proti mšicím, housenkám, mandelinkám, molicím. 400 g čerstvých rostlin macerujeme po dobu 24 hodin v 10 litrech vody. Poté vaříme po dobu 15 minut.

Odvar z přesličky používáme proti houbovým chorobám, zejména rzi, černým skvrnám na růžích, monilióze, kadeřavosti broskvoní a plísním. 1 kg jemně nakrájené přesličky vaříme 30 minut v 10 litrech vody. Poté necháme nejméně 12 hodin vychladnout. Používá se jako postřik ředěný z 20 % vodou.

Mšic se můžete zbavit výluhem z kostivalu a kopřiv. Výluh se připravuje tak, že se asi 200 g zelené hmoty zalije 2 litry studené vody a nechá 24 hodin louhovat. Přecezeným neředěným výluhem se postřikují rostliny napadené mšicemi.

 

zdroj: redakce, https://www.receptyprimanapadu.cz/zahrada/zuzitkujte-plevel-ve-vasi-zahrade-vyrobte-si-domaci-hnojivo/, coopclub.cz