Zákazníci po celém světě se zamilovali do tzv. „Coffee shopů“, kavárenských gigantů nabízejících obrovské množství nejrůznějších chutí a příchutí kávy. Tajemství, která se skrývají za kávovými doušky, odkryla agentura Synovate ve svém posledním výzkumu.

Ten uskutečnil Synovate mezi 5.806 respondenty v Americe, Velké Británii, Francii, Brazílii, Hong Kongu, Singapuru, Srbsku, Maroku a Austrálii. Celkem 76 procent respondentů souhlasilo, že „velké nadnárodní kavárenské řetězce jsou dobré, protože rozšiřují možnosti výběru svým zákazníkům, co do nabídky příchutí.“

Nicméně je zřejmé, že se zákazníci vydávají cestou kompromisu mezi potěšením a zásadou, spolu s 28 procenty lidí, kteří také souhlasí, že „velké nadnárodní řetězce negativně ovlivňují místní národní kulturu.“

David versus Goliáš

Na základě výzkumu Synovate, celých 74 procent Maročanů souhlasí, že káva z velkých mezinárodních řetězců je lepší kvality než káva z malých, nezávislých obchodů. Maroko následuje Hong Kong s 50 procenty, a kousek za ním Brazílie. Překvapivě Australané a Američané skoro nesouhlasí a to se skóre 11 procent a 14 procent, což napovídá, že tyto národy více podporují malé obchůdky.

Co se týče negativního vlivu na místní kulturu, opět nejvíce souhlasí obyvatelé Maroka. Tento paradox naznačuje přítomnost morálního konfliktu při výběru kávy. Obyvatelé Hong Kongu a Srbska se touto otázkou zaobírají pouze v 11 a 20 procentech.

Asijský pohled na věc komentuje generální ředitel Synovate v Hong Kongu, Jill Telford. „Asiaté nemají tyto skoro automatické negativní postoje k velkým obchodům, které se objevují u západních kultur. Asijská kultura více akceptuje a toleruje velké společnosti. Možná právě toto poznání říká víc o západě než o Asii.“

Mezitím, generální ředitelka Synovate v Srbsku, Milica Vulicevic, vysvětluje, že takové názory stále ještě do Srbska nepřišly.

„Srbsko trpělo pod tolika konflikty, že lidi nemají čas ani náladu přemýšlet o životním prostředí a udržitelném rozvoji – kromě intelektuálních spolků žijících v městských centrech. Koncept velkých nadnárodních kavárenských řetězců negativně ovlivňujících místní kulturu není zrovna to, co lidé čtou, poslouchají nebo o čem se spolu baví.“

Je libo latte nebo raději překapávanou kávu?

Jaký typ kávy, je tedy mezi návštěvníky kaváren nejoblíbenější? Přestože se chutě různí zemi od země, většina stále tíhne k jednoduchosti. Skoro polovina Američanů se rozhodne pro překapávanou kávu, spolu se dvěma z pěti Brazilců a Francouzů a skoro třetinou Britů a Singapurců.

Cappuccino kraluje Austrálii (45 procent) zatímco obyvatelé Maroka milují latte (38 procent). Není překvapením, že espreso je relativně populární ve Francii, zatímco mocha se ujalo v Singapuru a v Hong Kongu.

Starbucks vede

Na otázku, který z ‘coffee shopů‘ nebo kaváren se Vám vybaví jako první, když se řekne kvalitní káva připravená k okamžité konzumaci –„ready-to-drink“, odpoví většina respondentů z Hong Kongu a z USA Starbucks. Všudypřítomný kavárenský gigant zmínili také Britové a Singapurci.

Naproti tomu ve Francii si jako první vybaví nespecifikované bary, restaurace a kavárničky. Pouze dvě procenta Francouzů uvedla Starbucks. Nejlepší výsledek v Austrálii získala kavárna Gloria Jean s 32 procenty. Dva z pěti obyvatel Srbska uvedli Nescafe.

Tento výsledek vysvětluje generální ředitelka Synovate v Srbsku Milica Vulicevic. „Káva v těchto řetězcích je pro Srby velmi drahá. Země ekonomicky strádá a pokud si vezmete, že průměrný Srb vypije denně 5-10 šálků kávy, není se čemu divit, že raději sáhnou po instantní kávě.“

Probudit se vůní kávy

78 procent Srbů a dvě třetiny Francouzů a Američanů si nedokáží představit začátek dne bez šálku ranní kávy.

Hlavní výkonný ředitel pro Synovate Severní Ameriku, Bob Skolnick, dodává: „Ačkoliv se informace o prospěšnosti kávy na zdraví různí, výsledky rozsáhlého klinického testování, provedeného v minulých letech, prokázaly, že rostoucí konzumace kávy může být zdraví prospěšná. Při těchto pokusech se prokázalo, že zvýšená spotřeba kávy má za následek menší výskyt Parkinsonovy choroby stejně jako cukrovky. Studie ukazují, že čím víc člověk vypije, tím nižší je potenciální riziko. Díky této publicitě je pro průměrného Američana každý šálek kávy navíc více lákavý.“

Zdá se, že Angličané (63 %), Australané (70 %) a zvláště Maročané (90 %) pijí kávu celý den.

Asijské státy, na druhou stranu, kofeinu tolik neholdují. Pouze 21 procent obyvatel Hong Kongu a 44 procent obyvatel Singapuru je zvyklých na ranní šálek lahodného moku a méně než 12 a 31 procent přiznává, že pije kávu v průběhu dne.

Jill Telford ze Synovate Hong Kong to připisuje silné tradici pití čaje a zdravému životnímu stylu. „Káva stále ještě nenahradila tradiční čaj s mlékem jako nápoj patřící k snídani. Mnoho lidí pije kávu odpoledne, což jim pomáhá vydržet aktivní až do večera. Asiaté si navíc spotřebu kofeinu pečlivě hlídají. Jsou si totiž vědomi možných následků.“

Nejen nápoj, ale také zážitek

„Kávová kultura“, která se objevuje v populárních amerických ‘sitcomech‘, opravdu ožívá.

Není tedy překvapením, že celkově 78 procent dotazovaných upřednostňuje nákup kávy v obchodě, který oplývá příjemnou atmosférou vybízející k návštěvě. Čtyři pětiny Srbů, dvě třetiny Maročanů a skoro dvě třetiny Francouzů udávají jako hlavní důvod k návštěvě obchodu s kávou nebo kavárny setkání s přáteli, nikoliv šálek kávy jako takový.

Paradoxně jsou to Američané, kdo v tomto ohledu zaostávají s pouhými 14 procenty za průměrem činícím 44 procent ve všech zkoumaných zemích.

Kuriozity

► Všichni víme, že Francouzi milují své espreso, ale i jeden z pěti Brazilců považuje espreso za svou oblíbenou kávu.

► Ledová káva je nejvíce oblíbená v Hong Kongu, Spojených státech amerických a Singapuru, za svůj nápoj ji tam považuje 7 procent respondentů, což je dvojnásobek průměru ve všech ostatních zemí.

► Káva bez kofeinu, ač méně oblíbená, byla vybrána hlavně Američany a Angličany.

► Na otázku, který obchod s kávou nebo kavárna Vás napadne jako první, zmiňovali Francouzi po hlavních kavárnách/restauracích espreso značek Lavazza (8%) a Segafredo (7%), což také poukazuje na významnost espresa na francouzském trhu