Poslední den roku bývá obvykle slaven s chlebíčkem v jedné a se skleničkou šampaňského v druhé ruce. Víte ale, jaké byly v minulosti silvestrovské a novoroční obyčeje? Co se smělo a nesmělo dělat, aby bylo další rok vše, jak má být?

 

Do domácností chodily takzvané ometačky, které ometly plotnu a kamna, aby celý rok pěkně hořela a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu.

• Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. století.
• Na Silvestra je potřeba uklidit domácnost a zbavit se restů.
• Hospodyňka přes silvestrovskou noc nesměla nechat sušit prádlo, to věstilo smrt někoho blízkého.
• V některých oblastech u nás se peče vánočka, do které se přidá hrachové zrno. Ten, kdo toto zrno bude mít ve svém kousku, bude mít po celý rok štěstí.
• Na svatého Silvestra nebývalo zvykem pít do časných ranních hodin. Lidem stačilo navštívit kostel a poděkovat za dobré prožití uplynulého roku a modlit se za průběh roku následujícího.

Silvestrovské oslavy / Freepik

Kdo byl sv. Silvestr?

sv.Silvestr se narodil koncem 3. století v Římě. Ve svém mládí byl jako křesťan pronásledován, ale roku 311 byl zvolen papežem. V roce 313 takzvaným Milánským ediktem povolil císař Konstantin křesťanství. Papež svatý Silvestr vydal četné předpisy o obřadech a liturgická nařízení. Podle legendy sv. Silvestr pokřtil císaře Konstantina Velikého a jeho ženu svatou Helenu a císaře uzdravil z malomocenství. sv. Silvestr zemřel roku 335 a jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově sv. Priscilly. Na svém hrobě má prostý nápis: „katolík a vyznavač zde odpočívá.“ Teprve ve středověku se sjednotil konec roku na den 31. 12. Konec starého roku a počátek nového roku bývá provázen přípitkem s přáním zdraví a štěstí. Dnes je konec roku mnohdy spojován s bujarými silvestrovskými oslavami. 

 sv. Silvestr v lidové pranostice:

• Je-li na svatého Silvestra vítr a ráno slunce svítí, nelze dobrého vína se nám nadíti.

Nový rok

Na Nový rok dostávali drobné dárky čeledíni a děvečky od hospodáře, děti od rodičů a duchovní správce od věřících farníků. Existovala taky pověra, že to co bude člověk dělat na Nový rok, bude dělat po celý zbytek roku. Lidé se proto snažili nehádat se a vyhýbat se i jiným nepříjemnostem.  Mnozí taky věřili, že pokud budou mít na Nový rok v kapse peníze, budou je mít po celý rok. Pokud do domu jako první host vstoupila stará žena, mělo to přinášet smůlu, naopak za předobré znamení bylo považováno, byl-li prvním hostem vstupujícím do domu dítě, mladá dívka nebo muž. 

Další novoroční obyčeje

• “Jak na Nový rok, tak po celý rok” Toto pořekadlo má svůj smysl v tom, že bychom se neměli hádat, měli bychom se vyhnout mrzutostem a sporům. Podle pověr bude den jaký je na Nový rok stejný, jako po celý rok.
• První den nového roku se pak má odpočívat.
• Na Nový rok si nesmíte půjčovat peníze, znamenalo by to nedostatek peněz po celý příští rok.
• Ale nesmíte ani nikomu peníze půjčovat, znamenalo by to, že vás po celý rok bude někdo o vaše peníze "obírat".
• K obědu se pojídá obvykle čočka (svým tvarem totiž připomíná peníze. A čím více jí sníme, tím samozřejmě pro nás lépe) a uzené, nikoli drůbeží maso - aby nám neuletělo štěstí, rybu – aby štěstí uplavalo, nebo zajíce - aby neuteklo.

Nový rok v lidové pranostice: 

• Svítí-li na Nový rok jasně slunce, bude hojná úroda.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Na Nový rok déšť, o Velikonocích sníh.

Leden v lidové pranostice:

• Leden je počátkem roku, ale vrcholem zimy.
• V lednu, za pec si sednu.
• Je-li leden mírný, jaro a léto vlhké bývá.
• Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborné zelí.
• Čím je leden jasnější, tím je mrazivější.
• V lednu roste den a roste i mráz.
• Je-li v lednu hodně dešťů, bývá málo vína.
• Kdyţ v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk a zahrad se málo těží.
• Zelené žito v lednu na poli, o žních budou prázdné stodoly.
• Lednoví druhové – vánice a mrazové.
• Mnoho sněhu v lednu – mnoho hřibů v srpnu.

napsal Jiří Glet

zdroj: Jiří Glet: Ten vánoční čas, probouzí lásku v nás / kknihy.cz, jiriglet.cz