Antrax je onemocnění, které způsobuje bakterie nesoucí jméno Bacillus antracis. Lidově se toto onemocnění nazývá sněť slezinná. Ještě ve 30. letech dvacátého století šlo o chorobu relativně běžnou. Po zavedením očkování hospodářských zvířat se situace změnila a její výskyt se drasticky omezil. Dnes se s ní lze setkat v teplých oblastech Jižní Ameriky, ve střední Asii a v Africe.

Antrax je bakterie, která je zajímavá mimo jiné i pro potenciální výrobce biologických zbraní. V kontextu celosvětových událostí není tedy divu, že zájem o ní opět vzrůstá. Navíc dnešní široká lékařská veřejnost zná tuto chorobu de facto jen z literatury.

Člověk se může infikovat od zvířat a to hlavně od býložravců. Ty se zase většinou nakazí při spásání trávy, takže masožravci jsou z obliga. Nakažené zvíře pak může zárodky nebezpečné bakterie vylučovat výkaly zpět do půdy, kde Bacillus přežívá i několik desítek let.

Charakter vlastní nemoci je dán místem vstupu infekce. Podle toho se rozlišuje střevní, kožní a plicní forma. Kožní forma nemusí probíhat příliš dramaticky. V místě vstupu Bacilla se vytvoří zarudlý okrsek s puchýřem, který po čase praskne.

Plicní a střevní forma začínají podobně. Pacient má horečku, třesavku a jeho celkový stav je velice vážný. Po vdechnutí bakterie je lidské tělo vedle zápalu plic ohroženo i zánětem mediastina. Takto se nazývá prostor mezi plícemi, v kterém je uloženo například srdce, jícen, hrtan nebo aorta. Po požití kontaminovaného jídla začne nemocného pro změnu sužovat úporné zvracení, průjem, často s příměsí krve a hlenu.

Bez adekvátní léčby může pacient velice záhy umřít. Příčinou je selhání základních životních funkcí (srdce a plic) v rámci septického stavu (laicky lze říct otravy krve). Problém je i v tom, že se na tuto infekci se nemusí myslet a tím pádem se opozdí nasazení účinných antibiotik.