Just leave me alone

Snad ironií osudu

Dnes nebudu u sudu,

Dnes nepůjdu pít

A budu bez sklenky žít.

Nenasaju drobný smog,

Udělám si den bez drog

Opustím přítmí všech stok

A tak ukončím rok.

A za tónů loutny,

Ztratím se sám v sobě

A ucítím dokonalost,

Jednotu a štěstí,

Prostotu pocitu,

Který se ztrácí s probuzením

A v šlépějích jiných lidí,

Ale který mám jako sám sebe

A kdykoliv se podívám na nebe

Nebo se projdu nocí,

Tak vím,

Že ho nikdy neztratím

Za světa luny.