28.září si připomeneme svátek svatého Václava a zejména jeho smrt ve Staré Boleslavi. Kolem smrti tohoto národního světce je však celá řada nejasností stejně jako kolem celého jeho života...

Mnoho otázek je již kolem data jeho smrti. Prvním, kdo uvedl rok Václavovy smrti, byl Kristián. Ovšem v různých rukopisech Kristiánovy legendy najdeme hned tři rozdílná data. Jsou jimi roky 928, 929 a také rok 939.

fotografie: cs.wikipedia, volný zdroj

Ve všech případech se jedná o pozdní opisy ze 14. století. V I. staroslověnské legendě, která používá byzantský způsob počítání času, najdeme rok 6337, což odpovídá našemu roku 829. Zřejmě je však toto datum chybně opsáno z přepisovaného textu a jednat se tedy mělo pravděpodobně o datum 929. Existuje ještě několik dalších dat údajné Václavovy smrti. Je jich celkem šest a poslední z nich klade datum jeho smrti do roku 935.

Také motivy vraždy českého knížete jsou záhadou. Samozřejmě náboženská verze je jasná a odpovídá tomu, co všichni známe. Zajímavá je zmínka v I. staroslověnské legendě, kde se píše: ,,Muži čeští povstali proti pánu svému Václavovi, namluvili Boleslavovi řkouce: Bratr Václav tě chce zabíti, uradiv se s matkou a se svými muži.“

Legenda vlastně tvrdí, že Boleslav pouze předešel Václava, který plánoval totéž. Boleslav byl velmi ambiciózním mužem a měl zcela jiné představy o vládě nad svojí zemí než jeho bratr. Boleslav se zejména chtěl zbavit saské nadvlády, což se určitě nemuselo Václavovi, který měl se Sasy dobré vztahy, ani zdaleka zamlouvat.

II. staroslověnská legenda tvrdí, že Václav před odjezdem do Staré Boleslavi věděl o plánech svých nepřátel, a proto demonstroval na Pražském hradě svoji moc před Boleslavovými lidmi.

I když si byl Václav vědom nebezpečí, přesto přijal pozvání do Staré Boleslavi k uctění patronů sv. Kosmy a sv. Damiána. S sebou vzal samozřejmě ozbrojený doprovod.

Původní plán prý bylo Václavovu družinu opít, což se nezdařilo, a tak bylo rozhodnuto vraždu vykonat ráno, kdy Václav, neozbrojen, chodil na ranní mši. Aby ho nikdo nedoprovázel, přikázali knězi Krastějovi zazvonit na mši dříve a nechat zavřená vrata kostela.

Při cestě do kostela zastoupil Václavovi cestu jeho bratr a pokusil se ho zasáhnout do hlavy mečem. Podle Kristiánovy legendy se útok nezdařil a fyzicky silnější a zkušenější Václav vytrhl bratrovi meč z rukou, přičemž se sám poranil. Meč měl bratrovi hodit k nohám a spěchat do kostela, protože se údajně spoléhal na právo azylu uvnitř kostela. Dveře však našel zavřené. Boleslav, ležící na zemi, však volal o pomoc a sbíhající se Boleslavova družina mohla situaci pochopit tak, že jejich pána Václav poranil - a ve zmatku Václava zabili.

Kolem Václavovy smrti je skutečně mnoho nezodpovězených otazníků. Proč Václav, který byl informován o možné zradě, s sebou neměl zbraň ani žádného ochránce? A proč, když Boleslava přemohl, mu meč hodil k nohám? Těžko se asi již dnes dozvíme více...

Křesťanská církev má však ve věci jasno. Boleslav I. byl označen za bratrovraha. V roce 938 nechal Boleslav I. převézt ostatky svého bratra Václava na Pražský hrad a pohřbít se všemi poctami v kostele sv. Víta. Zachoval by se tak muž, který tolik nenáviděl svého sourozence? Nebo ho hlodalo špatné svědomí? Co když vše bylo jen nešťastným nedorozuměním obou bratrů, kteří proti sobě byli zřejmě štváni svým okolím?

K této verzi se klonil například historik Dušan Třeštík. Podle něj mohlo dojít ke slovní přestřelce, kdy Boleslav v afektu vytáhl meč, na bratra zaútočil a pak se vše odehrálo tak, jak bylo popsáno. To by vysvětlovalo zdánlivě nelogické chování Boleslava, který, i když vraždu údajně  plánoval dlouho dopředu, zaútočil nakonec úplně sám. Stejné to mohlo být i v případě chování jeho bratra, jenž získaný meč hodil svému protivníkovi k nohám, místo toho, aby ho použil. Podobně tak přece často dopadají rodinné hádky i dnes...

Kolem svatého Václava koluje mnoho dalších záhad, a to jak historických, tak i mystických. Důležitá však je zejména skutečnost, že naše země má ve svatém Václavovi patrona, na kterého může být právem hrdá, a to navzdory všem těmto nejasnostem.

 

napsal Petr Matura

 

zdroj: cs.wikipedia, redakce

 

Přečtěte si také

Doposud nezodpovězené otazníky okolo života nejznámějšího českého světce, svatého Václava