Po Svatém týdnu se Velikonoce slaví ještě padesát dní až do neděle Seslání Ducha svatého - velký den Páně. Po Velikonocích se Apoštolové 40 dní setkávali se vzkříšeným Kristem a při posledním setkání jim Kristus řekl, že již ho neuvidí, ale dostanou zvláštní posilu - Ducha svatého, jehož jim seslal za 10 dní.

fotografie: Pifabay

Mezi lidové svátky, které jsou součástí Velikonoc patří Velikonoční pondělí, kdy se chodilo na pomlázku. Při velikonočním hodování obcházeli muži domy s pomlázkami a šlehali ženy, při čemž jim vinšovali, aby byly po celý rok zdravé, veselé a pilné, za to od nich dostávali malovaná vajíčka. Někde hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná.

Muži také polévali vodou vyhlédnutou dívku, což jim mohly dívky oplatit v úterý. Někde se hojně polévali voňavkou, aby jí byl “navoněný“ hodně dlouho cítit. Vodou se polévali i hospodářská zvířata, aby se omladila a udržela si svěžest a sílu.

Přívlastek červený zdědilo velikonoční pondělí od zvyku darovat koledníkům červené vejce.

Velikonoční symboly

Symbol pomlázky

Pomlázka (také dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka, moravsky tatary) měla nejen symbolický význam v předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého vrbového proutku z pomlázky, ale také vyjadřovala náklonnost neboli namlouvací proces mezi mužem a ženou. Vzájemná výměna darů či polévání vodou a šlehání byl vlastně druh milostného škádlení, jíž dávali muži i ženy najevo své sympatie k druhému pohlaví.

V některých krajích se provozovala přímo pomlázka milostná, kdy mládenci dívky nešlehali, ale večer si k nim potají chodili pro dárek v šátku. Vyšívaný šátek pak nosil muž na krku na znamení, že je zadán.

Požádat dívku o pomlázku se někde rovnalo požádání o ruku.

V Praze se pomlázka spojovala přímo s vyznáním lásky. Pozvání na Velikonoční korzo cestou k Emauzskému klášteru se stalo symbolickým vyznáním láskyplných citů.

Na Slovácku zůstala živá tradice romantického nočního zpívání chlapců pod okny svobodným děvčatům či přímo své vyvolené.

Koleda

Nezbytným doplňkem velikonočního koledování jsou říkanky – koledy, jimiž koledníci žádali o dary.

Symbol beránka

V křesťanském pojetí Velikonoc je Kristus nazýván Beránkem Božím na znamení čistoty, nevinnosti a poslušnosti. Je velikonočním Beránkem nového Izraele, jehož krev zachránila pokřtěné od hříchu a smrti. Ježíšova oběť, která snímá hříchy světa, je křesťansky chápána jako Hospodinovo ušetření Božího lidu záchrannou krví Beránka

Když spatřil Jan Křtitel Krista, zvolal: "Hle Beránek Boží, který snímá hříchy světa!" Kristus vystupuje v roli vykupitele hříchů, aby lidé dosáhli odpuštění a spásy.

I dnes znamená pečený beránek obnovu života a vítězství nad smrtí, čímž symbolizuje památku Krista.

Symbol kříže

Kříž, který je nejdůležitějším symbolem křesťanství, protože na něm byl ukřižován Kristus, se stal i symbolem věčnosti. Jeho symbolika však nevznikla s křesťanstvím, ale znali ho už staří Egypťané, Číňané i Kréťané.Původně byl vnímám jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa.

Velikonoční oheň – Stejně jako jarní slunce znamená vítězství nad zimou, znamená příchod Ježíše o Velikonocích vítězství nad smrtí. Od velikonočního ohně zapáleného a posvěceného na Bílou sobotu se při obřadech Velké noci zapaluje velikonoční svíce, která se při slavnostním průvodu a za třikrát opakovaného zpěvu "Světlo Kristovo" vnese do temného kostela.

Velikonoční svíce

symbolizuje zmrtvýchvstalého Krista. Její bílá barva symbolizuje naději a nový život, proto se od ní zapalují křestní svíce a ponořuje se do vody, která se pak posvěcuje na křestní vodu. Velikonoční svíce je většinou ozdobena motivem kříže s voskovými hřeby a Kristovými ránami. Nad křížem je alfa a omega (první a poslední písmeno řecké abecedy), která znamená, že Ježíš je začátek i konec.

Velikonoční vajíčko

Vejce obsahující zárodek života považovali za symbol plodnosti, narození, nesmrtelnosti a vzkříšení už pohané. proto se spojovala s jarními oslavami.

Pro křesťany znamená vejce symbolické spojení Zmrtvýchvstání Ježíše s křesťanskými Velikonocemi, jelikož ukrývá tajemství v podobě zamčeného hrobu, v němž je ukryt život.

Zvyk darovat velikonoční vejce se v Bibli vykládá takto:

Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.

Vejce jsou nejen velikonoční svěceninou, ale i rituálním prostředkem lidové víry,a proto se kraslicím jako symbolu života, plodnosti a růstu přisuzovala nadpřirozená moc, která se zvyšovala jejich obarvením nebo připojením ornamentu. Např. červená barva je barva krve - tedy života. Kultovní smysl však nemělo darování, ale požití jejich obsahu,proto se zdobila vařená.

Velikonoční zajíček

Zajíc byl už v řecké, egyptské a čínské symbolem štěstí, plynoucího čas, krátkosti života, ale i zmrtvýchvstání, protože nespí - nemá oční víčka. V Byzanci byl dokonce ve zvířecí symbolice znakem Krista.V Bibli velikonoční zajíc symbolizuje vše chudé, skromné a pokorné. Byl znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie - symbol čistoty nad tělesným pokušením.

Zajícům bylo přisuzováno tajné roznášení velikonočních vajec nejen na základě skutečnosti, že zajíci se na jaře objevovali v blízkosti lidských obydlí, protože tam hledali potravu, ale také díky jejich plachosti, kdy před lidmi utíkali. Vytvářeli kolem sebe tak tajemný mýtus, že něco schovávají, neboli roznášejí tajně velikonoční vejce. Tento mýtus pravděpodobně podpořil i zvyk tzv. honění velikonočního zajíce, kdy děti hledaly ukrytá vajíčka v zahradě.

Symbol velikonočního zajíce se také přisuzuje zvyku, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce.

Vysévání obilí

Vysévání obilí do misek znamená počátek zemědělských prací.

Symbolem velikonoční výzdoby se stala miska se zeleným obilím ozdobená vajíčky či dekoračními zvířátky.

Mazanec

Mazanec, který se peče na Bílou neděli, je symbolem slunce.

Předchůdcem sladkého mazance byl nesladký "koláč syrnej k veliké noci" ze strouhaného sýra a většího množství vajec. Dnešní mazanec si od svého prapředka zachoval kulatý tvar slunce i znamení kříže, které se dělá doprostřed.

Mezi symboly velikonoční stravy patří také velikonoční nádivka nebo jarní polévka.

Jedním pro ženy příjemným velikonočním zvykem je mít na sobě něco nového, aby je beránek nepokakal. Prý na Květnou neděli, která letos vychází na 1.dubna.

Pokud vám po Velikonocích zbudou nějaká vajíčka nabízíme vám recepty na jejich zpracování

 

napsala Hana Formánková (R.I.P.)