Neznalost zákona neomlouvá. Tato šalamounská větička může způsobit průvan na kontě i tomu nejpoctivějšímu podnikateli, který pečlivě platí zálohy za zdravotní pojištění.

Pokud se OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) rozhodne ukončit, nebo pozastavit svou činnost, může ji od zdravotní pojišťovny po roce čekat nemilé překvapení. A to i přesto, že v roce, v němž ukončila, nebo pozastavila svou činnost, má vyúčtování od zdravotní pojišťovny v pořádku. Zdravotní pojišťovna totiž provádí vyúčtování pouze za předešlý rok i při ukončení činnosti, nebo přerušení činnosti. Neprovede tudíž celkové vyúčtování, ale v roce 2005 provede vyúčtování za 2004 a teprve v 2006 provede vyúčtování za rok 2005.

Když OSVČ ukončí činnost 1.2. 2004 s tím, že od února je zařazena do evidence žadatelů o práci (jako nezaměstnaná), a tudíž za ní platí od února zdrav. pojištění stát, nemá závazky vůči zdravotní pojišťovně splněny, i když ještě v lednu 2005 jako OSVČ uhradila poslední platbu zdrav. pojištění.

Lednová platba za rok 2005 je úhradou za prosinec 2004, protože úhrady ZP se platí o měsíc později (v únoru se platí za leden, v březnu za únor atd.). Tudíž by OSVČ měla ještě za měsíc leden 2005 zaplatit zálohu na zdravotní pojištění bez ohledu na to, že za ni zaplatí v únoru pojistné i stát.

Další záludnost se skrývá v datumu ukončení či přerušení činnosti. Pokud OSVČ ukončí činnost k prvnímu dni v měsíci např.1.2., je nadále celý měsíc zdravotní pojišťovnou považována za OSVČ, a tudíž musí uhradit platbu pojistného v tom měsíci jako OSVČ, i když v tom a samém měsíci za ni uhradí pojistné i stát.

Takže OSVČ, která ukončila, nebo pozastavila svou činnost k 1.2. 2005 musí za ten rok uhradit platbu nejenom za leden únorovou platbou, ale také za únor březnovou platbou.

Pokud tak neučiní, vznikne jí u zdravotní pojišťovny za rok 2005 dluh 2 x 1.143,- Kč, protože zálohy musí uhradit v nově stanovené výši. A jelikož zdravotní pojišťovny nemají ze zákona povinnost posílat poplatníkům upomínky na dlužné částky, naskočí u dluhu automaticky penále 37,5 % z dlužné částky.

Jak se tedy může občan neznalý triků zákona bránit?

Co se týče dlužné částky na pojistném, tak nijak, tu musí uhradit. Co se týče penále, tak může sepsat žádost ”O odstranění tvrdosti zákona ve věci vyměřeného penále”.

Nejdříve musí zaplatit dlužnou částku ve výši dlužného pojistného a potom hned podat písemnou žádost s výše uvedeným názvem, k níž přiloží kopii dokladu o zaplacení dlužné částky. Jako důvod žádosti uvede svou neznalost podrobností zákona v důsledku čehož se domníval, že má úhrady pojistného v pořádku.

Dluh mu tedy nevznikl z nedbalosti nebo úmyslně.

Pokud své dosavadní platby platil vždy řádně a včas, může na tuto skutečnost též upozornit.

Žádost odešle buď doporučeně poštou, nebo odevzdá v podatelně příslušné zdravotní pojišťovny, kde si nechá potvrdit kopii žádosti.

A pak mu nezbývá nic než čekat, protože jeho žádost musí projít ”promíjecím” řízením u příslušné zdravotní pojišťovny, což může trvat až půl roku. Rozhodně se nedoporučuje penále dopředu zaplatit. Zaplacené penále se nerado promíjí.

Existuje ještě jedna možnost, jak se vyhnout placení celé dlužné částky, tzv. promlčené lhůta, která je pětiletá. Tato metoda se dá využít pouze v případě, že o dluzích vůči pojišťovně nemá tušení nejenom občan, ale i pojišťovna. A pokud by ho po pěti letech uháněla o zaplacení dlužné částky, může se občan odvolat na promlčecí lhůtu.