Mnoho rodičů malých dětí má již za sebou informativní schůzku ve školce. Některé rodiče tato schůzka dost možná ještě v těch zbývajících pár dnech, než skutečně začne školní rok, čeká. I když se paní učitelky v drtivé většině snaží vyjít dětem co nejvíce vstříc a trpělivě dbají na to, aby pro mrňousky byl nástup do školky co nejklidnější a nejpříjemnější, může se objevit problém. A právě letos se s malým velkým problémem školky potýkají. Díky svízelné situaci kolem koronaviru se prvního září v některých školkách nemohou objevit vlastní hračky dětí, které si pro usnadnění nástupu většinou nosí. Jak touto patálií projít v klidu, v pohodě, bez slz a jak vše dítěti vysvětlit?

Hněv stranou

Pokud jste se na informativní schůzce ve školce setkali, nebo ještě setkáte s letošním zákazem vlastní hračky, nemá absolutně žádný smysl zlobit se na paní učitelky, nebo na vedení školky. Za školkové hračky v těchto dnech paní učitelky, nebo paní uklízečky ručí. Od nejmenší panenky až po největší malovací tabulku. U všech věcí, které mají děti ve školce k dispozici, má personál jasný přehled, co se čistoty a dezinfikování týče. Když si ale pět a dvacet dětí přinese vlastní hračku, polštářek, plyšáka, atd., nemohou se paní učitelky na nezávadnost tentokrát spoléhat.

Všichni dobře víme, že v posledních měsících je čistota tématem číslo jedna, a tak si i školky musely najít vlastní cestu, jak děti před případnými riziky chránit. Mnoho rodičů tento zákaz jistojistě rozlítí, ale rozčilením a hněvem vůbec ničemu nepomůžeme. Naopak. Aby vše proběhlo hladce a bez afektu, či přehnaných emocí, měli bychom se jako rodiče snažit toto opatření ze strany školky pochopit, respektovat a snažit se o souhru. O každém jiném opatření si můžeme myslet, co chceme, můžeme je dokonce nedodržovat, ale v tomto konkrétním případě nás čeká jednání s dětmi. Měli bychom se tak naladit na klidnou, vstřícnou, vlídnou vlnu, a případný vztek a kritiku nepřenášet na dítě. Každý dnes máme své výhrady a mnohdy si ťukáme na čelo, ale případnou nevybíravou kritikou učitelek, navíc před slechy dítěte, ničemu nepomůžeme. Naopak. V dítěti vzbudíme pocit, že se má proč bát. Sdělujeme mu, že paní učitelka, kterou ještě ani nezná, je zlá a hned něco zakazuje. Ale tak to není. Budete-li ochotní učitelkám naslouchat, sami uvidíte, že mají ohromný zájem na tom, aby se život ve školkách nijak nezastavil, děti se tam měly jako v bavlnce a chtějí pro ně to nejlepší.

Tipy, jak dítěti nástup do školky bez hračky usnadnit

Vlastní hračka ve školce představuje kousek domova hlavně pro ty nejmenší děti. Pro ty, které do školky nastupují úplně poprvé. Děti mohou být plačtivé, lítostivé, nemají například s tak dlouhou odlukou od rodičů žádnou zkušenost, a jednoduše se jim stýská. Prostředí školky je pro ně nové a vlastní hračka je dítěti důvěrně známá, může dítko uklidnit a zmírnit tísnivý pocit.

Naopak děti, které jsou už školkou políbené, dobře vědí, že si vždy svou vlastní hračku vzít mohly. Pravděpodobně ji tak budou vyžadovat i teď. Pojďme si tak dát pár tipů, jak nástup bez hračky zvládnout s těmi nejmenšími, i s těmi většími dětmi.

• V tomto případě před dětmi nepoužívejte slovo ZÁKAZ. Tato informace v dítěti nevyvolá dobrý pocit. Mluvte s dítětem jeho řečí
• Klekněte si k němu, nebo si mrňouse vezměte na klín, až mu budete tuto informaci sdělovat. Nemusíte dítku zrovna lhát, ale vyvarujte se podrážděných vět, ve kterých pokaždé bude slovo ZÁKAZ. Pokud jste zvyklí s dítětem mluvit hodně a zvládli jste probrat i roušky, pak zvládnete jeho jazykem popsat i tuto situaci
• A na řadu přicházejí i milosrdné rodičovské lži :) Můžete s dítětem mluvit o tom, že hračkám, které zůstanou doma, to bude líto. Nemusíte předvádět srdceryvný herecký výkon hračkové tragédie. Zeptejte se dítěte, co si o tom myslí, a jestli je skutečně fér, aby jedna hračka do školky šla, a zbytek ne
• Vymyslete společně pohádku, nebo příběh o tom, proč nemůže hračka do školky. Tuto pohádku si pak během zbývajících dnů společně přeříkávejte. Dítě si tak myšlenku osvojí a bude na nástup do školky bez hraček připravené
• Zapojte prarodiče. Babičky a dědečkové mnohdy umí dítěti srozumitelně říct i to, co my rodiče nedokážeme. Jen si to občas nechceme přiznat. Pověřte tak babičku, aby s dítětem promluvila o nástupu do školky bez hračky
• Hračku, nebo jiný oblíbený předmět do školky klidně vezměte. Tedy samozřejmě jen na cestu. Vyjděte do školky s dostatečnou časovou rezervou a dopřejte dítěti klidné rozloučení s hračkou před vchodovými dveřmi školky. Loučení neprotahujte na dobu zbytečně dlouhou, ale snažte se, aby se dítko s hračkou neloučilo pod nátlakem typu rychle, rychle
• Dítě samozřejmě můžete i navnadit na prostředí, které ho čeká. Když dítku radostně popíšete, jaká spousta hraček, pastelek, her, kamarádů, pohádek, knížek, atd. na něj ve školce čeká, možná, že si nakonec na tu svou ani nevzpomene. A když vzpomene, ubezpečte dítě, že hračce se doma nestýská, a je ve svojí partě. Maminky, které jsou například doma s mladším sourozencem, dítě mohou ujistit, že hračku budou osobně střežit
• Když si dítě půjdete do školky vyzvednout, hračku přiberte s sebou a hned, jak se za vámi zaklapnou školkové dveře, ji dítěti dejte
• A nakonec-zkuste se dítěte zeptat, proč si myslí, že jeho hračka nemůže do školky. Děti dospělým samy řeknou, co jim právě teď běží hlavičkou. S jejich odpovědí se už pak také dá krásně pracovat

 

napsala Bára Klímová

foto: pixabay.com