Slavný román Karla Čapka Matka o střetu ženského a mužského vidění smyslu a poslání života nastuduje divadlo MANA v Praze – Vršovicích, premiéru tu bude mít 5. února 2020. Pod taktovkou renomovaného režiséra Petera Gábora se v hlavní roli matky představí charismatická herečka Jitka Smutná: ta ve hře volí mezi odpovědností ke společnosti a mateřskou láskou. V dalších úlohách se představí Dušan Sitek, Aleš Bílík, Ivan Koreček, Jaroslav Blažek, Leonard Hädler Stirský a Matěj Vejdělek. Nové nastudování připomíná i 130 let od Čapkova narození: světoznámý spisovatel a dramatik narodil 9. ledna 1890.

„Čapek nás provokuje a klade si otázky o životních hodnotách. Polemizuje o ceně lidského života i o sebeobětování pro dobrou věc. Co má větší cenu? To jsou témata, která by mohla diváka zaujmout,“ říká režisér Peter Gábor o příběhu ženy, která postupně ztrácí svoje nejbližší.  Ve své bolesti a samotě matka nechápe mužskou povinnost bojovat a umírat pro slávu, čest a pravdu a trápí ji strach o život nejmladšího syna.

„Je dobré si všímat, že mají muži jiné argumenty než ženy. Ty válku nikdy nevyhlašovaly. Ve válkách veleli, zavření někde v klídku, testosteronoví papaláši. A vždycky jim šlo o moc, peníze, nerostné suroviny a území. Zatímco ženy oplakávaly své mrtvé muže a děti do konce svých smutných životů,“ popisuje smysl hry Matka její hlavní představitelka herečka Jitka Smutná.

Ta ztvární v režii Petera Gábora postavu matky už poněkolikáté. Výtečná byla například jako Gelardiho Zlomatka: fascinující studie slepé mateřské lásky se i díky jejímu vynikajícímu výkonu udržela na scéně neuvěřitelných dvanáct let. Pod Gáborovým vedením si pak Jitka Smutná zahrála i svéráznou matku v komedii Kdokoli může dělat cokoli. „I já jsem obyčejnou milující mámou se všemi plusy i minusy. I já mám syna. A nedovedu si představit sebe samu, že bych ho viděla odcházet do války.... brrrr,“ vyznává se Smutná, která v divadle Mana exceluje také ve hře Teror.

Otázky hrdinství a lásky

Neměl by člověk dřív, než vsadí do hry svůj život a začne riskovat, zkoumat také svou odpovědnost ke svým blízkým?,“ ptá se Věra Mašková, dramaturgyně hry a současně i umělecká šéfová vršovického divadla. „A kam vede ona po generace trvající hra na hrdiny? Matka to formuluje jasně: "Jeden z vás bude něco stavět, druhý to bude bourat, a pak mi řeknete, že to jsou veliké úkoly, tomu ty, maminko, nemůžeš rozumět." A přesto je to právě matka, která lépe než kdokoli jiný ví, že veškeré činy, které nejsou vedeny láskou, končí zmarem a tragédií. Přehnané ambice, politické názory, které osudově rozdělují rodiny, ochota nadřadit politiku lásce, to jsou témata, která zde zaznívají s novou naléhavostí,“ věří Věra Mašková a dodává: „Společnost je rozdělená, polarizovaná, lidi si jdou po krku a jsou schopni se rozhádat: právě Matka je Čapkovým varováním, které ukazuje, že jsou důležitější hodnoty  jako lidský život a láska. Je to velmi dobře napsané drama.“

www.vrsovickedivadlo.cz

Zajímavosti o hře

drama Matka Karla Čapka byla poprvé vydána v roce 1938 a původní hra měla premiéru v únoru téhož roku ve Stavovském divadle? Titulní roli tehdy pod režijním vedením Karla Dostala ztvárnila herečka Leopolda Dostálová. Čapek o Matce prohlásil, že je to „hra krutá a jaksi senzační“, ale že aktuálním námětem chtěl hlavně probudit svědomí diváků. Premiéra Matky se konala 12. 2. 1938 ve Stavovském divadle a publikum ji přijalo s nadšením, protože přímo vyjadřovala národní povědomí. Z politického hlediska hra silně zapůsobila na lidi, kteří  tušili, že se blíží doba, kdy budou muset bránit svou vlast