Přechod může být pro ženy stresujícím obdobím. Intenzivní projevy klimakteria totiž mohou významně zhoršit jejich soukromý i pracovní život. Častou léčbou těchto projevů je hormonální terapie. Analýza výzkumů z této oblasti však prokázala, že hormonální substituční léčba přináší zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu. Je proto třeba zvážit délku terapie či podobu užívání hormonů. Ženy si případně mohou ulevit od projevů menopauzy změnou životního stylu.

Menopauza, tedy období po ztrátě menstruace a završení takzvaného klimakteria neboli přechodu, nastává dle statistik v průměru mezi 49. a 51. rokem života ženy, v některých případech ovšem mohou první příznaky nastoupit i kolem 30 či 35 let. Pro některé ženy je přechod bezproblémovým obdobím, které odhalí až tehdy, kdy přestanou menstruovat. Jiné jsou během tohoto procesu sužovány méně či více intenzivními příznaky, jako jsou návaly horka a zvýšené pocení, změny nálad, plačtivost až deprese, snížení psychické i fyzické výkonnosti, častá únava či nespavost. Dále se žena v klimakteriu může potýkat s bolestmi hlavy, pocity brnění končetin, bolestí na hrudi, závratí či zhoršenou pamětí. Snižuje se též její libido a na sexuální život negativně působí také častá vaginální suchost. V přechodu může trpět i zevnějšek: ženy snáze přibírají na váze, přibývá vrásek, tenčí se a vysušuje se kůže. „Poslední a nejzrádnější skupinou symptomů přechodu jsou poté příznaky chronické, často označované též jako metabolický klimakterický syndrom. Ty jsou nebezpečné, protože nejsou na první pohled patrné, a navíc jsou těžko rozpoznatelné. Patří sem kupříkladu zvýšené riziko vzniku osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu či cévní mozkové příhody,“ vyjmenovává gynekolog a sexuolog Pavel Turčan. „Před těmito nemocemi byly ženy v reprodukčním věku chráněny vyšší hladinou estrogenu. S jeho úbytkem však dochází k oslabení této ochranné funkce a ke zvýšení rizika srdečně cévních onemocnění přibližně na stejnou úroveň, jako je tomu u mužů,“ upozorňuje lékař. Doba, po kterou se doprovodné symptomy objevují, je velmi individuální, průměrně činí kolem 4 let, avšak v extrémních případech může dle výzkumů trvat i přes 10 let.

Silné symptomy jsou často léčeny hormonální terapií

S příznaky menopauzy se přitom dnešní ženy obvykle musejí vypořádávat v době, kdy stále ještě navštěvují zaměstnání. Jelikož v kontextu pracovního života je přechod dosud tabuizovaným tématem, musejí pracující ženy své obtíže v drtivé většině případů přetrpět jen vlastními silami. „Z lékařského hlediska prochází ženské tělo v menopauze změnami, jež jsou svou razancí a dopadem srovnatelné s těhotenstvím. Klimakterickým zaměstnankyním přitom určitě většina zaměstnavatelů neposkytuje takové úlevy, jako těm těhotným,“ uvádí gynekolog Pavel Turčan. Chyba ovšem není jen na straně zaměstnavatele, ale také na straně žen, které se o svých potřebách a problémech v době přechodu stydí hovořit i doma, natož v zaměstnání. Trpí-li ženy obzvláště silnými příznaky přechodu, které jim komplikují každodenní život či mohou ohrozit její pracovní kariéru, často přistupují k hormonální terapii.

Hormonální substituční léčba (HST) dokáže ženám nahradit mizející estrogen. Nejčastěji je indikována terapie kombinací estrogenu a gestagenu, léčba pouze estrogenem může být předepsána jen ženám, jimž byla odstraněna děloha. HST bývá aplikována v různých formách, například tabletami s ústním podáním, speciálními náplastmi, injekcemi, vaginálními krémy, kožními gely i nosními spreji nebo podkožními implantáty. Hormonální terapie obvykle příznivě působí proti návalům horka, střídání nálad, depresím, urologickým potížím, jako je třeba únik moči, bolestem hlavy, vypadávání vlasů i lámání nehtů. Dále snižuje riziko řídnutí kostí, snižuje hladinu cholesterolu a blahodárně působí na suchost a podrážděnost pochvy.

Dlouhodobá HTS může přispět k rozvoji rakoviny prsu

Na druhou stranu však s sebou HST nese i určitá negativa, přičemž nejčastěji se hovoří o zvýšeném riziku rozvoje rakoviny prsu a tvorby krevních sraženin. Vztah hormonální terapie a rakoviny prsu zkoumaly již desítky studií. Odborný časopis The Lancet v letošním roce vyhodnotil výsledky 58 z nich. Tato analýza ukázala, že HST skutečně může riziko karcinomu prsu zvýšit, ovšem rozsah nárůst tohoto rizika se poměrně různí.

Klíčovými faktory jsou zejména délka trvání terapie a její forma. Riziko vzniku karcinomu prsu je například nižší v případě, kdy nebyl gestagen podáván denně, ale pouze ve fázích. Méně riziková je pak také HST ve formě mastí nebo čípků, kdy se hormony nemají jak dostat do krve. Co se délky týče, odborníci se shodují na tom, že jen velmi málo riziková je terapie do jednoho roku trvání, naopak nejrizikovější je dlouhodobá terapie v délce pět a více let. Nebezpečí rakoviny je rovněž nižší, pokud se s HST začalo až v pozdějším věku – od 60. let výše. „Poměr přínosů a rizik hormonální substituční terapie je vždy potřeba vážit s ohledem na individuální případ. Lékař musí na pacientku nahlížet komplexně a kromě nutné anamnézy vzít v úvahu závažnost projevů klimakteria, kondici ženy i její životní styl. Rizika jsou pro pacientku snížena též faktem, že v průběhu terapie dochází na pravidelné kontroly mamografem. Během let se klimakterické potíže také mohou zmírnit, takže HST může být dle potřeby upravena nebo rovnou ukončena,“ vysvětluje lékař Pavel Turčan.

Náhradou HTS je změna životního stylu

Ženy, které nemohou nebo nechtějí podstupovat hormonální terapii, mají i jiné možnosti, jak zmírnit klimakterické symptomy. Úlevu poskytne zejména úprava životosprávy. „Ženy v klimakteriu by měly zejména skoncovat s kouřením, omezit pití kávy a alkoholu i upravit skladbu jídelníčku,“ doporučuje lékař. Výborným pomocníkem jsou potraviny s vysokým obsahem fytoestrogenů, kupříkladu sója, cizrna nebo červený jetel, příznivý vliv má i mateří kašička. Skvělou prevencí proti projevům klimakteria je tak užívání doplňků stravy právě s obsahem těchto látek, jako je přípravek Sarapis Soja, který je bohatý na vitamíny, izoflavony či antioxidanty, čímž pomáhá snižovat únavu, blahodárně působí na psychiku a rovněž reguluje hormonální aktivitu.

Mírnit příznaky menopauzy pomůže i fyzická aktivita, například chůze na čerstvém vzduchu nebo plavání. Pravidelný pohyb je navíc prevencí kardiovaskulárních onemocnění, zejména infarktu. Pomáhá i v boji s osteoporózou a nadváhou, která je rovněž častým projevem klimakteria.