Schizofrenní

Z čekání na melodii zvonku jsem už lehce schizofrenní.

Ze spánku mě často budí zazvonění,

které ale

prostě

není,

není,

není...

vždycky se pak vykutálím z lůžka

vlastně trochu vyděšená,

z toho,

že jdu ke kukátku v dveřích

polonahá,

rozcuchaná,

srdce v krku,

němá,

abych se zas ujistila,

že se mi to všechno zdálo...

zdálo se mi o tobě

tak intenzívně,

že teď stojím v chodbě,

v tričku,

bosá,

v zimě,

stojím v chodbě lehce schizofrenní,

čekající na milence,

který

ale

prostě

není,

není,

není...