Loni u nás prý navštívilo psychiatra půl milionů nových pacientů. Přitom zvyklostí Čechů je odkládat jeho návštěvu tak dlouho, až někteří skončí rovnou v léčebně. Jako by se styděli přiznat, někdy i sami sobě, že psychické problémy mají. A přece každý člověk se v životě dostane do situace, ve které si, tak jako se zlomenou nohou, sám poradit nedokáže. Ať už se jedná o problémy v zaměstnání, úmrtí, rozvod či konflikty s okolím.

Psychická nemoc byla a je doposud považována za lidskou slabost, degradující člověka. Proto se lidé za svoji nemoc stydí, bojují s ní sami, dokud se neobjeví fyzické problémy. Teprve potom, když bolí hlava, páteř, zlobí zažívání či vynechává srdce, se obracejí na lékaře. A protože u nás lékaři většinou neléčí příčinu, ale až následek nemoci, nesete si domů tašku plnou léků, které jen tlumí bolesti a obtíže... Propletenec duše a těla popisují odborníci jako "zamotané klubko, a není jednoduché říci - toto je problém duše a a toto je problém tělesný."

 

Někteří lidé prošli mnoha somatickými vyšetřeními a výsledek byl negativní. Je znám případ šedesátiletého pacienta s cirhózou jater; který celý život nepil, byl vegetarián a sportoval. Při jeho léčení lékaři zjistili, že když mu bylo třiatřicet let, řidič nákladního auta mu zabil manželku a syna. On celý život v sobě dusil hněv, emoce neventiloval, proto mu játra ztvrdla."

 

Jiní pacientka měla tak silné bolesti hlavy a kloubů, že uvažovala o dobrovolném odchodu ze světa. Přitom si byla vědoma toho, že její zdravotní problémy pramení z dětství, kdy byla otcem alkoholikem týrána a zneužívána. Raději přelepila bolavou duši pomyslnou náplastí a trpěla, než by spolu s odborníkem ránu otevřela a pomohla ji léčit.

 

Pokud nějaké psychické problémy máme, sami sobě pomoci nedokážeme. K tomu potřebujeme dobrého psychoterapeuta. Abychom ho vyhledali, musíme si ale přiznat, že psychické problémy máme.