Žárlivost u mužů vychází ze zcela jiného základu než u žen a dokáže pěkně zkomplikovat soužití jedinců opačného pohlaví. K takovému závěru dospěli psychologové z univerzity v německém Bielefeldu, kteří vznik a vývoj žárlivosti podrobili pečlivému vědeckému zkoumání.

Testování ve třech na sobě navazujících experimentech se pokaždé zúčastnilo mezi 121 až 206 pokusnými osobami. Měly mimo jiné za úkol stisknout tlačítko odpovídající jejich okamžitému emocionálnímu rozpoložení při sledování nabízených variant nevěr.

U žen na plné čáře zvítězilo označení "nesnesitelná" pro citovou nevěru, u mužů byl na prvním místě pohlavní styk s jiným partnerem.

Vědci dospěli k závěru, že chápání nevěry a s tím související žárlivost mají kořeny v raném stadiu vývoje lidstva, v němž se rozdělovaly role jednotlivých pohlaví, které přetrvávají v podstatě v nezměněné podobě dodnes.

"Dá se to zdůvodnit tím, že reprodukční schopnost ženy v té době nebyla nijak ohrožena nevěrou jejího partnera. Jeho styky s jinou příslušnicí téhož pohlaví jí proto mohly být zcela lhostejné," uvedl jeden z členů výzkumného týmu Achim Schützwohl.

Situace se přiostřila ve chvíli, kdy se muž od ženy i potomků citově odpoutal a přestal se o ně starat. Jeho nezájem mohl tehdy mít za následek i smrt celé zavržené komunity. A tento podvědomý strach přežívá i u dnešních žen, které se nejvíce obávají toho, že se jejich partner začne emociálně angažovat jinde a na tuto možnost reagují zvýšenou žárlivostí.

Mužům k jejímu probuzení většinou stačí pouhé podezření, že se jejich družka intimně stýká s někým jiným. Důkazy, které by tomu nasvědčovaly, jsou v podstatě podružné. Jak zdůrazňuje Achim Schützwohl, i tyto pocity mají prapůvod v minulosti lidského rodu.

"Otec si nemohl být nikdy jistý, zda děti, o něž pečuje, jsou skutečně jeho. Obával se, že úsilí a energii, jež do nich investuje, vlastně může promrhat na potomky zplozené s jiným členem společenství. A proto začal pečlivě dbát o to, aby se jeho družka důvěrně nesbližovala s dalšími muži," vysvětlil Achim Schützwohl.