Ve své třetí knize autorka Martina Kopřivová vypráví příběh mladíka dnešní generace, který se následkem komplexů z dětství, kdy byl tlustý a neohrabaný, a tím pádem často předmětem posměchu okolí, rozhodne následovat svůj vzor Arnolda Schwarzenegera a začne navštěvovat posilovnu.

Po čase pochopí, že "hranám" z místní posilky se pouhým cvičením bez požití tzv. zakázaných látek nikdy nevyrovná, a tak odstartuje svou první kúru, od které je jen krůček k další a další.

Ve své mladické nezkušenosti si však Bruno neuvědomuje, že užívání anabolik a steroidů si brzy vybere svou daň v podobě agresivity, nervozity, potivosti a dalších negativních účinků, které ho nejednou přivedou do maléru. Ocitá se na chirurgii, psychiatrii, v rehabilitačním ústavu...

Tato kniha prvoplánově nevaruje před zneužíváním steroidních látek, ani nemá v úmyslu zničit "dealery" v posilovnách, spíše poukazuje, kam až je mladý člověk ochoten zajít, aby našel své místo ve společnosti tzv. zlaté mládeže, která je velice nekompromisní a kritická, pokud nejste dostatečně trendy a in...

Kult těla a touha líbit se, už dávno není pouze výsadou žen, proto se z Bruna stává metrosexuální "sypač", který je díky svému snu být větší a větší často jednou nohou v kriminále.

Martina Kopřivová se narodila v roce 1983 v Praze. Vystudovala obchodní akademii a Britský institut, v současné době se v nultém ročníku připravuje na studium katedry psychologie při FF UK. V podstatě od dětství se věnuje modelingu, který ji dnes živí. Své autobiografické zážitky z jeho zákulisí a ze své cesty za kariérou, ohroženou i prodělanou anorexií, ztvárnila ve svém debutu Ať si na to každý příjde sám. Zpověď modelky (Mladá fronta, 2004). Ve své literární činnosti, která je nyní její největší zálibou, pokračovala kontroverzním románem Společnice (Mladá fronta, 2005) z prostředí profesionálních "společnic" pro muže. Její bohaté životní zkušenosti, které i přes své mládí získala, jsou základem i pro knihu, kterou můžete už za pár dnů držet v ruce. Slavnostní křest se uskuteční už příští čtvrtek od 22.00 v pražském klubu DUPLEX.

Ukázka z knížky:

Pád

Vzhledem k tomu, že jsem byl sám v konzumaci anabolik při zemi, rozhodl jsem se, že se nenechám dál využívat Emanem a začnu prodávat na vlastní triko. Plánoval jsem si nechat nejlepší matroš pro sebe a zbytek poslat do světa. To jsem ovšem netušil, kolik lidí se zakázanejma látkama šmelí, a že je víc než nutné bratřit se s mafií, aby vás jednoho dne konkurence nenechala hodit v sudu do Vltavy. Prostě jsem zamrzl v pubertě, kdy jsem šmelil s péčkovejma časákama. Pro začátek jsem se pokusil střelit Emanovy anabolika, kterých jsem měl víc, než jsem kdy mohl sníst, pokud jsem chtěl nadále utajit, že zas beru.. Zkusil jsem to vnutit klukům, co jsem je získal pro kúru, jenže bohužel neměli peníze.To byl ten lepší případ. V horším jsem měl dojem, že poslouchám sám sebe, když mi bylo patnáct a odsuzoval jsem veškerý steroidy, anabolika i suplementy. Jelikož mi však velmi brzy došly slabší látky pro vlastní potřebu a bez Emana jsem byl nevýdělečnej, přilezl jsem za ním jako pejsek a souhlasil jsem, že mu pomůžu prodávat i nějaký éčka a trávu. Uvědomoval jsem si, že tím pádem nebudu pouze jednou nohou v kriminále, ale po kolena v hnoji; jenže jsem chtěl bejt velkej, takže jsem neprotestoval, bez řečí převzal balíčky a šel zboží střelit. Tentokrát to šlo bez problémů. To mě jen utvrdilo v tom, že má Eman konkurenci dobře „ošetřenou.“

(Máte i Vy kulturní tip, o který se chcete podělit? Zašlete nám jej na info@babinet.cz)