Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide?...těmito slovy začíná lidová písnička, známá všem generacím.

Známe však toto horské pohoří, ležící ve východním cípu Moravy při hranicích s Polskem a Slovenskem opravdu dobře?

Mohutný, ne příliš vysoký horský masiv, čnící průměrně do výše okolo 1.000 m.n.m. je součástí pásma Vnějších Karpat. Od jihovýchodu se zvedá Vítkovská vrchovina až k Moravskému úvalu, rozetlá řekou Odrou. V jižní části Novojičínska s Pobeskydskou pahorkatinou se zase tyčí Moravskoslezské Beskydy. Jejich pásmo přechází až do Polska. Odtud prudce klesá zalesněnými svahy ke Kysucku na Slovensku. Znovu se „zakulacené“ kopce zvedají do Štramberské vrchoviny a Příborské pahorkatiny, k Veřovickým vrchům, Radhošťské pahorkatině a přes Rožnovskou brázdu k Vsackým Beskydám.

Pro svoji výjimečné původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů i rostlinných druhů, ojedinělá luční společenstva i unikátní povrchové i podzemní jevy bylo toto území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí.

V tomto těsně povánočním čase želíme za bílým, jiskřivým, nadýchaným sněhovým povlakem. Bláto ve městech i na horách netěší. Zima, letos velmi skoupá na přívaly sněhu nepřeje ani největším lyžařským středkům, jakými jsou v prvé řadě Pustevny, Radhošť, Bečva, Bílý kříž, Bumbálka, Soláň, Velké Karlovice i jiná menší střediska. Avšak nezapomněli jsme příliš rychle, jak přesmíru štědrá k nám byla zima předešlá? Svoji poslední jízdu na Pustevnách jsem si vychutnávala ještě v naprostém závěru března.

Avšak netřeba želet, neboť Beskydy poskytují hojnou nabídku atraktivních sportovních a turistických variant během všech ročních období. Běžkaři, lyžaři, snowboardisti, bikeři, walkeři zde mají svůj ráj. Vyjeté stopy, upravené trasy, výtečně značení.

Vydáte-li se po hřebeni pěšky či na běžkách jistě si nenecháte ujít horu Radhošť.

Nejznámější a nejvyšší hora pohoří. Měří 1129 metrů nabízí krásné výhledy nejen na celé rozlehlé beskydsko, ale otevírá se před vámi pohled do širého valašského kraje, plného výtečného ovčího sýra, překrásných barevných krojů i neodmyslitelných valašek.Budete-li mít štěstí na dobrou viditelnost na obzoru zříte i jesenický Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Od druhé poloviny minulého století se na Radhošti každoročně počátkem července konají mimořádně navštěvované cyrilometodějské poutě. Právě věrozvěstům Konstantinovi (později Cyrilovi ) a Metodějovi, kteří přišli na naše území Velké Moravy v polovině 9. století a přinesli naší zemi písmo takzvanou hlaholici, je zasvěcena původní, překrásně zrekonstruovaná kaple sv. Cyrila a Metoděje, stojící na samém vršku Radhoště, spolu se sousoším těchto význačných mužů.

Každé hory mají svého patrona. Svého ochránce. Krkonoše mají nepřekonatelného Krakonoše. Beskydy svého Radegasta. Radegast jako symbol je pohanským Bohem pohostinnosti, plodnosti a úrody. Jeho socha, na které je zobrazen s býčí hlavou, rohem hojnosti kačenou a valašskými krpci stojí na hřebeni nedaleko Radhoště.

Beskydsko je překrásný kraj plný rozmanitostí. Samotné vrchy jsou špičkou ledovce. Sejít z hor a kopců nabízí další unikáty. Jedním z nich je Rožnov pod radhoštěm proslulý svým Skanzenem, neboli Valašským muzeem.

Muzeum v přírodě je natolik rozlehlé, že bylo nezbytné rozdělit jej do tří volně navazujících areálů. Všechny jsou obrazem života venkovského lidu v dobách 18.-19. století ve zdejších nelehkých horských podmínkách .

Mlýnská dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Přístupná je od roku 1982.

Nejstarším objektem je zde z 18. století původní lisovna oleje. ostatní mechanismy – valcha, mlýn i pila jsou kopiemi objektů z Velkých Karlovic.Všechny jsou poháněny vodní silou. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice.

Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem muzea. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. Areál zpřístupněn od roku 1972. Obytné domečky zachycují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách.

Dřevěné městečko je nejstarším areálem Valašského muzea v přírodě. Historicky první návštěvník sem mohl zavítat již v roce 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost. Byly se postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěna kopie kostela z Větřkovic a kopie fojtství z Velkých Karlovic. Posledním objektem je rekonstrukce Žingorova domu z rožnovského náměstí z roku 1974. Mimo obytných dřevěných staveb jsou zde stavby hospodářské, zvonice a studny. Během roku tady probíhají v areálu Dřevěného městečka lidové slavnosti. Vyhlášené jsou Rožnovské slavnosti a jarmarky s ukázkami lidové tvorby, prací a řemesel.

probíhají zejména v jarních a letních měsících, nezapomenutelnými jsou zdaleka nejen pro děti mikulášské jarmarky. Zatoužíte – li si pořídit domů ručně vyřezávané ozdoby, vařečky, řehtačky, valašky, zatoužíte-li ozdobit si svůj třeba jarně slavnostní stůl typickým valašským modrotiskem a nebo si výsostně pochutnat na pravém čerstvém frgálu, nemůžete toto kouzelné místo naší země minout.

Až se budete brouzdat beskydskými kopci, jihnout nad jejich krásou, s největší pravděpodobností na protější stráni zahlédnete jak ….černooký bača ovečky zatáča…

Napsala Hana Sedláčková

 

---

reedice

 

Foto David Hájek - použito z portálu www.beskydy.cz