Období tradičního lidového svátku - masopustu, který však stále více než dodržování lidových tradic přináší pokroucené přesvědčení o moderní podobě půstu. Podívali jsme se proto s odborníkem jak to s nutností půstu opravdu je, jaké chyby lidé dělají a jaké mýty kolují.

Výzkumy naznačují, že omezení v příjmu kalorií s sebou přináší významné pozitivní účinky na zdraví, k nimž patří snížení rizika rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, cukrovky či nižší imunity, hovoří se i prodloužení délky života. Obecně lze říct, že půst zpomaluje proces stárnutí a má potenciál prodloužit život. Neměli bychom však zaměňovat půst s hladověním a na druhou stranu redukční dietou. Rozdíl je v tom, že při hladovění - půstu dochází ke zpomalení a pak k zastavení činnosti žaludku, při správném půstu je zpomalení jen minimální a zařazená pohybová aktivita. Při dietě nikoliv! „Opakované hladovky mohou vést k tloustnutí, osteoporóze, člověku hrozí například i cukrovka, protože následný jo-jo efekt je velmi nebezpečný,“ říká Suchánek k omylům, kterými se lidé při zbavování nadbytečných kilogramů řídí.

Mýtus první: Půst je hladovka

Masopust je období, kdy se před Velikonocemi omezovala na úplné minimum spotřeba masa, což má své pozitivní zdravotní dopady: například odlehčíme ledvinám, játrům, může se nám zlepšit i krevní tlak, zastavíme nástup dny a zlepší se i hladina cholesterolu v krvi, možná oddálíme i nástup rakoviny tlustého střeva. Jde tedy o úklid a uzdravení organismu v tom nejlepším slova smyslu. Půst je omezení příjmu energie a přidání vlákniny, vitaminů, minerálních látek do stravy. V prvních dnech se konzumují jen zeleninové a ovocné šťávy, pak následují cereálie, pak bílé rybí maso atd. U půstu ještě hrozí jeden velmi častý problém, a to, že si lidé myslí, že nejrychlejší cesta k hubnutí je držení hladovky a tak doufají, že se jim zařazením hladovky podaří úspěšně zhubnout. Zjednodušeně si řeknou 2-3 dny to vydržím a pak budu jíst už jen zdravě, ale to neplatí, dlouhodobě je známo, že tento přístup vede nárůstu tělesné hmotnosti nikoliv poklesu.

Mýtus druhý: Půst je vhodný pro každého

Naopak existuje velké množství výjimek, půst není vhodný pro osoby nemocné zejména cukrovkou, kolísavým krevním tlakem, onemocněním trávicího traktu, u těchto osob by mohlo dojít je zhoršení zdravotního stavu. Nedostatek bílkovin z masa, je také nevhodný pro děti, dospívající, těhotné, kojící.

Mýtus třetí: Za hubnutí odpovídají tuky a jejich maximální omezení

Myslíte si, že hladovění a strava zcela bez tuků povede nakonec k poklesu hmotnosti? Opak je pravdou. Hladovějící tělo se ihned začne zbavovat svalů a snižuje tak množství energie, které bychom měli každý den sníst. Nedostatek tuků vede k nedostatku nejen v tucích rozpustných vitaminů, ale i k přebytku sacharidů ve stravě a k vysokému glykemickému indexu stravy, což povede k stále většímu a většímu pocitu hladu a výsledky jsou hned dva. První - naše tělo vděčné za každou i minimální porci jídla, si začne okamžitě vytvářet zásoby na horší časy a živiny začne ihned ukládat do tuků. Hladověním dokonce dochází k nastartování tzv. spořícího metabolismu, který dál blokuje hubnutí. Proto bychom měli jíst menší porce ale o to častěji. Doporučuje se 5, u sportujících osob i 6 menších jídel denně, v pravidelných intervalech - po 3 až 4 hodinách. Efekt druhý- nedostatek tuků vede k vysokému glykemickému indexu stravy a k velkému riziku vlčího hladu a přejedení a k dalšímu ukládání přebytečné energie do tuků, i když žádné tuky nekonzumujete. Dost paradoxní že?

Mýtus čtvrtý: Hladovkou rychle zhubnu

Bohužel, hladovění nevede ke spalování tuků, ale tělo naopak použije jako zdroj energie svaly a svalový glykogen. O strávení svalů během hladovění, jsme se již zmiňovali, ale svalový glykogen, tedy svalový cukr, navíc na sebe váže vodu, takže každé hladovění, ale i omezení příjmu potravy sebou nese výrazné odvodnění. Trochu matematiky: 1 kilogram tuku obsahuje tolik energie, jako kolik spotřebujeme na 4,5 dne. Je tedy nesmysl zhubnout 2 kila tuku za týden, navíc ještě nastartujete spořící metabolismus a tedy dojde k odvodnění, odbourání svalů a zpomalení metabolismu, což nakonec vede k výraznému jojo efektu.

Mýtus pátý: Při půstu nemusíme pít

Omezení příjmu stravy vždy vede ke ztrátě i tekutin a ta je riziková pro naši pozornost. Dehydratace zvyšuje riziko chyb, nepřesností, nebo zranění. Pitný režim je v období půstu možná ještě důležitější než při běžném režimu. Jestli normálně vypijete 1,5-2 litry tekutin, tak v období očisty by to mělo být cca 2,5 litru tekutin.

Mýtus šestý: Žádné cukry a sladkosti

Masopust je období kdybychom měli udělat pořádek nejen v jídelníčku, ale i v pohybové aktivitě a nastavit její pravidelnost, tak abychom udržovali vysoký obrat energie, tedy vysokou hladinu metabolismu, která se působením nižšího příjmu energie má tendenci snižovat. A před každým sportem, nebo i náročnější obtížnější vycházkou je vhodné dodat svalům cukry jako rychlý zdroj energie pro začátek a nastartování se při pohybové aktivitě, tedy lžička medu, sladký čaj, nebo jiný slazený nápoj, kousek müsli tyčinky bez polevy, to jsou ty správné startovací zdroje energie. Na druhou stranu pozor na kombinaci sladkého a tuku, to nejen před sportem není to nejvhodnější, takže máslový dortík například před během není opravdu vhodný

Mýtus sedmý: Jíme jen syrovou zeleninu

Zelenina se v období půstu konzumuje především v zeleninových polévkách, protože období před velikonocemi, je obdobím zimy, tak potřebujeme zahřát organismus, nikoliv jej ochlazovat. Je také známo, že některé druhy zeleniny jsou stravitelnější a získáme z nich více zdraví prospěšných látek právě tepelnou úpravou například lykopen z domácího kečupu, beta karoten z dušené mrkve. Stejně tak konzervovaná zelenina zakysáním např. kysané zelí a další druhy zeleniny jsou pro naše zdraví přínosnější než jen syrová krouhaná zelenina. Vhodné je tedy střídání vařené, dušené, kysané i krouhané zeleniny.

Připravil RNDr. P. Suchánek z Institutu dietologie a výživy v Praze.

---------------------------------------------

Masopust:

Masopust  je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané. Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

zdroj: kniha Vlastimila Vondrušky "Církevní rok a lidové obyčeje", nakladatelství DONA