Kolik denně vypijete tekutin? Je to dost nebo málo? A jak je to u dětí a dospělých nebo u žen a mužů s pitným režimem – liší se? Přizpůsobujete denní příjem tekutin svým aktivitám?

Lidské tělo je z velké části tvořeno vodou (tělo dospělého člověka jí obsahuje až 60 %). Voda má v těle mnoho funkcí, pomáhá například při vstřebávání a transportu živin k cílovým buňkám, pomáhá tělu zbavovat se odpadních látek a také má zásadní úlohu při regulaci tělesné teploty. Při vysoké okolní teplotě, kdy dochází k přehřívání našeho organizmu, spouští mechanismus pocení, který naše tělo účinně ochlazuje. Množství tekutin, které by měl dospělý vypít za běžných klimatických podmínek, závisí na tělesné konstituci a pohybuje se od 2 litrů (ženy) do 2,5 litrů (muži) tekutin za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 litry).

U dětí je potřeba tekutin rozdílná a řídí se podle věku. Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin než organismus dospělého člověka, a také je k nim náchylnější. Pro dítě od 2 do 3 let věku je doporučeno množství 1,3 litru tekutin, od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin a od 9 do 13 let by denní spotřeba tekutin neměla klesnout pod 1,9 (dívky) – 2,1 litrů (chlapci).

Co ovlivňuje spotřebu vody?

Mezi důležité faktory, které je potřeba vzít v úvahu při stanovení optimálního denního množství tekutin u konkrétního jedince, patří především náš zdravotní stav. „Omezení příjmu tekutin může lékař doporučit například pacientům s poruchou vylučování moči, která je typická pro chronické onemocnění ledvin,“ upozorňuje primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Nymburce, MUDr. Ondřej Remeš a dodává: „Zcela zvláštní a individuální režim mají pacienti s ledvinným selháním, kteří chodí na dialýzu. Mezi další případy, kdy může být lékařem množství tekutin omezeno, patří například pacienti se srdečním selháním, vysokým krevním tlakem nebo pacienti trpící otoky. Režim pití u těchto pacientů řídí lékař.“

Je důležité přizpůsobit denní příjem tekutin našim aktivitám. Vyšší spotřebu budou mít sportovci nebo těžce pracující lidé. Naše nároky na spotřebu vody také značně ovlivňuje prostředí, ve kterém pobýváme. Jiné budou v klimatizované místnosti a zcela jiné na sluníčku u vody. V zásadě platí, že kolik tekutin vydáme, tolik bychom měli přijmout.  V létě hrozí dehydratace, a to zvláště u dětí, sportovců a u starších lidí. Pokud nepřizpůsobíme spotřebu vody aktuálním podmínkám, můžeme si snadno a poměrně rychle přivodit dehydrataci. Někdy nás ani nemusí informovat pocit žízně, který může být u některých jedinců oslabený. Na pozoru by měli být hlavně starší lidé a ženy. Za běžných klimatických podmínek ztrácí naše tělo asi 1,85 až 2,6 litrů tekutin denně, a to močí, dýcháním či pocením. Teplé počasí riziko dehydratace ještě zvyšuje, neboť právě pomocí zvýšeného pocení snižujeme teplotu našeho těla.

Jak poznáme dehydrataci?

Příznaky dehydratace jsou závislé na ztrátách vody z organismu. Při mírné dehydrataci pociťujeme žízeň, sliznice jsou suché a snižuje se množství moči, která je tmavá a koncentrovaná. Při ztrátách větších dochází navíc k poklesu krevního tlaku, objevuje se zrychlený puls, bolesti hlavy, poruchy soustředění, ospalost, závratě, hrozí riziko pádu. Těžká dehydratace pak může vést k poškozením ledvin a k jejich akutnímu selhání s nutností hospitalizace. Může se jednat o stavy velmi závažné, kdy pacient je přímo ohrožen na životě.  Zvláštní pozornost věnujme nemocným lidem a lidem s demencí, kteří si o nápoj sami neřeknou. „Dehydratace, nízký obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotní stav nemocných či průběh onemocnění,“ varuje primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Nymburce MUDr. Ondřej Remeš a připomíná: „Zvláštní pozornost věnujme nemocným lidem a lidem s demencí, kteří si o nápoj sami neřeknou.“

Jaké nápoje jsou nejvhodnější?

K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené, a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy. Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy.

Slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, či slazené ovocné nápoje) nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně!  Pro doplnění příjmu tekutin lze použít středně mineralizovaných přírodních vod. Dospělý by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, dítě samozřejmě méně. U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet také na to, že mohou citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání).