Ve vánočním období se mi dostala do ruky kniha s názvem Pár obyčejných dnů. Kniha se mi velice líbila, přečetla jsem ji velmi rychle. Po dočtení knihy jsem se podívala náhodou na záložku, pokaždé to nedělám, většinou si přečtu pouze jméno autora. Tentokrát jsem ale zbystřila, Iva Prudičová?

Také jsem jednu takovou znala. Na záložce čtu dál, narodila se a stále bydlí v Litoměřicích, stejně jako já. A to už jsem opravdu nedočkavě četla dál. Co kdyby to byla ta, kterou znám! Dokonce jeden čas bydlela se svými dětmi a s maminkou nad námi v panelovém domě. Další čtení autorčina životopisu odpovídalo, počet dětí, vzdělání. Začalo mi to vrtat hlavou, jestli to je opravdu ona, vím dokonce, kam se přestěhovali, ale tam jsem je obtěžovat nechtěla.

Druhý den přišla ale šťastná náhoda - potkala jsem snad její maminku a zeptala se jí, zda její dcera nepíše knihy. Dostala jsem kladnou odpověď, že ano, sice prý napsala zatím pouze tu jednu, kterou jsem četla, ale dozvěděla jsem se potěšující zprávu, že píše pokračování. Poslala jsem po mamince vzkaz, že se mi kniha moc líbila s přáním úspěšného pokračování. Maminka byla moc ráda, prý bude dcera moc potěšena. Knihu doporučuji i vám.

Máte podobnou nebo jinou zkušenost? Chcete se s ní podělit s ostatními? Napište nám příběh svůj nebo svých blízkých a pošlete ho do redakce na info@babinet.cz. Třeba zrovna Vy pomůžete jiné ženě v podobné situaci, kterou jste řešila nedávno sama.