DÍVKA, KTERÁ SI ŘÍKALA TUESDAY je románovou prvotinou Stephena Williamse. Už dříve psal texty pro nejmenovanou slavnou rockovou kapelu, také vydal sbírku básní a knihu povídek. A pak to přišlo. Do jeho poklidného života v hrabství Severní Yorkshire vtrhla londýnská Tuesday a na britské literární scéně způsobila zemětřesení. Každý chtěl být u toho, každý o ní mluvil. A ve čtenářském hodnocení na Goodreads s naprostým přehledem předhonila všechny největší bestsellery tohoto žánru.

Zrození samotného příběhu Stephen Williams popisuje takto: „Tuesday, jak ji znáte, se mi zformovala v hlavě při probuzení se do jednoho temného rána roku 2014. A pak si jako Aténa moderního věku probojovala cestu z mých myšlenek přímo na papír, plně ozbrojená a připravená do akce. První kapitola knihy - útok ve vagónu metra - je zároveň vůbec první částí knihy, kterou jsem napsal. A než jsem tu kapitolu dokončil, Tuesday sama mi postupně řekla, kým je, co se jí stalo a jak s tím hodlá naložit. Pro spisovatele byla opravdovým darem.“

DÍVKA, KTERÁ SI ŘÍKALA TUESDAY, Stephen Williams

Hluboko pod ulicemi Londýna žije Tuesday. Labyrint opuštěných tunelů se stal jejím domovem i útočištěm. Sem se uchýlila, aby se schovala před lidmi, kteří jí krutě ublížili. Odtud se jim mstí. Ukradli jí celý život. A ona jim teď vezme ten jejich. Nemá už totiž co ztratit. Když se objeví spojení mezi Tuesday a brutálními útoky na členy londýnského gangu, přistane případ na stole detektiva Losse: vyhořelého policajta, kterého pronásleduje stín nikdy nevyřešené vraždy jeho dcery.

Před třemi lety mu zemřela v náručí. Přišel pozdě a nikdy si to nepřestal vyčítat. Co je to za policajta, když neumí najít ani vraha vlastní dcery? Teď ale Loss poprvé znovu cítí naději: možná je právě případ Tuesday klíčem ke zjištění, proč musela jeho dcera zemřít.

Když se Stephen Williams nevěnuje literární či textařské tvorbě, vydělává si na živobytí hraným průvodcováním po legendami opředených historických budovách (scénáře si píše sám) a provozováním malé stavební firmy.

Českým čtenářům vzkazuje: „Momentálně vám můžu říct jen tolik, že příběh Tuesday zdaleka neskončil. Mám toho ještě tolik co říct. Byl bych moc rád, kdyby i u vás v Česku Tuesday rozvířila vody a všechny vás nadchla. Kdo ví, třeba se někdy setkáme v Praze. Můžeme posedět a dát si panáka.“