Deset různých příběhů, mnoho smutku, rozčarování a nesplněných očekávání můžeme najít v knižní novince týmu E.Bakalář, O.Nytrová, V.Strachota O čem sní muži aneb jak to vidí otcové, kterou právě vydalo nakladatelství Beta Books.

Na základě skutečných příběhů nahlédneme do ne příliš známé problematiky opuštěných otců, kteří se rozhodli podat svou osobní výpověď o nenaplněnosti svých představ o rodinném životě, zklamání, které jim způsobily jejich nezralé manželky, a traumatech z nemožnosti dále plnit svou otcovskou roli, po které často velmi toužili.

Je mnoho knih zabývajících se bezprávím v rodině páchaným muži na ženách a dětech, ale jen zlomek se jich věnuje problematice opačné, tj. otázkám mužů, kteří nejen zůstali bez ženy a vlastních dětí, ale okusili od bývalých partnerek v dalším životě po rozvodu mnoho příkoří. Jak ukazuje ve svých rozborech psycholog Eduard Bakalář, mají tyto smutné konce milostných a partnerských vztahů své zákonitosti, které lze vystopovat v každém z uvedených příběhů.

Název knihy evokuje právě vyšlou publikaci Olgy Sommerové O čem sní muži. Její obsah však více připomíná publicistický popis smutných příběhů, soudních pří, hořkého zklamání, nesplněných slibů, příběhů, které zůstávají často s otevřeným koncem.

Knize při jejím křtu popřáli mnoho štěstí i sexuologové Petr Weiss a Radim Uzel. Jak připomněly kmotry knihy, Michaela Dolinová a Veronika Jeníková, největším přáním zůstává, aby si knihu přečetly ženy, a poznaly tak, jak muži prožívají rozchod a ztrátu kontaktu se svými dětmi, o který velmi usilují, a hlavně samy děti, aby mohly jednou přemýšlet o tom, jací vlastně jsou a byli doopravdy jejich otcové.

Ukázka z knihy

...Soudy vydaly řadu rozhodnutí, ale vynutit je nikdo nedokázal. Matka prostě dítě jeho otci neukáže. Před osmi lety soud rozhodl, že Václav Kříž může být se svým synem 39 hodin ročně. Dnes je Milanovi jedenáct a otce nezná. Matka verdikt soudu úspěšně bojkotuje...

...Čemu zatím málo rozumíme, je to, jak vlastně manželka dociluje toho, že manželé odcházejí sami, z vlastní vůle a zanechávají „nepříteli“ mnohé ze společného majetku. Příslovečný kufřík s holením, kartáčkem na zuby a pyžamem není pouze lidovým rčením. Zdá se, že ženy v těchto situacích používají silné vypuzovací prostředky, nejspíše kombinaci behaviorálních prostředků, které působí na muže obecně. Pak vytvoří i specifické prostředky šité na míru konkrétního jedince, např. prostředky zaměřené na jeho alergie, na specifická zranitelná místa.

V poradně jsme se o tento jev blíže zajímali. Na naše dotazy po vypuzovacích aktivitách klienti poradny nejčastěji uváděli ječení v prostorách bytu, výhrůžky, skandalizování jejich osoby v okolí, stálé opakování nejrůznějších výčitek a také stres dětí. Byl by to zajímavý výzkum zjistit, jak co vlastně funguje. Rozkaceným manželkám se efektivní prostředky vybavují automaticky, i těm s podprůměrným intelektem, nemusejí si je pracně vymýšlet...

Pomluvy nasměrované na muže jsou silnou ženskou zbraní. Obráceně to neplatí – jednak to muži moc neumějí, jednak se míjejí účinkem – ženám se totiž v oblasti mezilidských emocionálních sporů (kdo komu více ublížil, kdo komu vlastně více dluží apod.) více věří. Muži nejsou touto zbraní tak kvalitně vybaveni. Boj proti těmto pomluvám je předem ztracen...