Bez pohybu, ať už je to ve fitness, běh nebo jiná aerobní aktivita, je účinek jakýchkoli druhů diet jen zhruba třetinový a většinou především krátkodobý, čili poté žádný. Ačkoli může zprvu dojít k úbytku tukové hmoty, tak poměr aktivní svalové hmoty se nezvýší - spíše naopak a tělo se nezbaví viscerálního (útrobního) tuku, který je více nebezpečný ze zdravotního hlediska než tuk podkožní. Jednou z hlavních výhod aktivního života/ sportování během období, kdy jsme v „dietě“, je především zamezení dlouhodobému ukládání cholesterolu na stěny cév, což, jak víme, způsobuje životu nebezpečná srdečně-cévní onemocnění.

Úprava stravovacích návyků ve spojení s pohybem tvoří tedy bezpochyby synergický efekt, kdy se jedno doplňuje druhým a znásobuje tak pozitivní dopad na lidské tělo a jeho zdraví. Při pravidelném pohybu jsou pak výsledky v podobě ztráty tuku apod. v podstatě trvalé a nedochází tak k nechtěnému „jojo efektu“, při kterém se tělo dostane znovu zpět do výchozího stavu před dietou.

Večeře po cvičení - ano/ne a případně co

I po cvičení je večeře důležitá. Tělu správný druh potravin napomůže k rychlejší regeneraci a načerpání energie po namáhavém tréninku, čímž pomůže připravit organismus na další zátěž. Dále je večeře důležitá pro budování aktivní svalové hmoty (a to nejen u kulturistů). Pokud bychom tělu po tréninku nedodali žádné živiny, tak bude docházet ke katabolickému efektu, při kterém svaly nerostou a naopak se tzv. devastují. A i v případě, že neusilujeme o svalový objem, ale spíš jen o snížení nadváhy a ztrátu tělesného tuku, je třeba večeři nevynechávat. Tělo/organismus nesmí mít pocit, že se nachází ve fázi „hladu“, že se mu nebude dlouhodobě dostávat výživa. To pak způsobuje jen opětovné ukládání tuku a později i „zablokování“ jeho spalování, protože lidské tělo se tím tak chrání, aby přežilo různá období hladovění a mělo zásoby, ze kterých může brát.

Co se týče zvolení správných potravin, je důležité si určit, co každý jedinec chce, čeho se snaží dosáhnout a podle toho vhodně rozdělit poměr makroživin. Když budujeme svalovou hmotu a jsme tzv. v objemu, budeme i při večeři přijímat dostatečné množství jak bílkovin, tak i sacharidů a tuků.  Jedná se zejména o vysokoproteinová jídla, jako je např. hovězí maso a k němu sacharidové přílohy - brambory, rýže, těstoviny. I na množství bude jídla více, než když se snažíme zhubnout.

Při hubnutí/ spalování tuků již budeme muset řešit skladbu večerního jídla, a to i po tréninku s větším rozmyslem. Poměr makroživin bude již výrazně ve prospěch bílkovin oproti sníženému množství sacharidů a zminimalizovanému příjmu tuků. Vyjádřením v procentech by pak večeře měla vypadat takto: 70% bílkoviny, 20% sacharidy, 10% tuky. Vysoký příjem bílkovin je tu zejména díky jejich termogenním  účinkům, čili jsou i nápomocny ke spalování tuků. Na příkladu večeře hovězí maso (steak) s rýží bude na talíři maso a pak už jen ve velmi malém množství rýže. Nebo je možné ne-li lepší ji úplně nahradit za zeleninu.

AUDIO: Co nám David Boček ještě řekl k nenásilnému hubnutí