Všichni víme, proč ženy užívají antikoncepci. Jednak aby neotěhotněly a druhý důvod je, aby měly pohodlný, bezproblémový sex. Jaká vlastně antikoncepce pro ženu dnes existuje? Je to jednak klasická hormonální antikoncepce, která se skládá ze dvou hormonů – to jsou estrogeny a gestageny. Dále je možné používat nitroděložní tělíska.

Ta jsou vlastně dvojího druhu. Klasická plastová nitroděložní tělíska mechanicky tzn., že nedojde k nidaci, uhnízdění oplozeného vajíčka v děloze. A nebo jsou do tělíska přidávány různé materiály –měď, zlato, stříbro a jiné šperkařské materiály. Další možností je Mirena, což je poměrně unikátní antikoncepce, která obsahuje v sobě „depo“ progesteronu, který se postupně po dobu 5 let uvolňuje, více méně lokálně, do děložní sliznice. Má na děložní sliznici ochranný, protektivní vliv – snižuje incidenci výskytu nádorového onemocnění. Ženě snižuje, respektive při něm dochází k vymizení menstruace.

Nedávno se v naší republice začala používat podkožní antikoncepce. Jsou to implantáty, které se zavádějí na dobu 3 let pod kůži. Žena může antikoncepci přijímat i formou injekcí, většinou je to jednou za 3 měsíce, kdy se jí píchá injekce. V nedávné době se na trh dostala i náplasťová forma antikoncepce. Ženy si v určitých intervalech, většinou týdenních lepí náplast na své tělo. Pak existuje více méně i mužská antikoncepce, to jsou bariérové metody jako je prezervativ, femidom u žen a klasické spermacidní, které jsou spíše takovým doplňkem, kde se do pochvy před pohlavním stykem vloží různé tabletky nebo krémy, které mají spermicidní vlastnosti, tzn. zabíjejí nebo omezují pohyb spermií. Tato účinnost je poměrně malá, nicméně na doplnění nebo při kombinaci různých metod se může zvyšovat.

Na otázky ohledně možností antikoncepce dnes odpovídá sexuolog MUDr.Pastor ze sex-centrum.cz.

Při používání HA může dojít úplně k vymezení krvácení. Jak to posuzujete?

Jestliže žena antikoncepci používá, tak k ovulacím nedochází. To je princip antikoncepce. To, co vypadá jako menstruace, tak to skutečnou menstruací není. To je správně terminologicky pseudo-menstruace. Respektive, je to cyklické krvácení ze spádu těch hormonů a to si žena více méně vyvolává sama. Když žena neovuluje, nemusí ani menstruovat. Samozřejmě ne každé ženě to vyhovuje, a ne každá je s tímto ztotožněna, jednak psychicky a jednak i tělesně. Skutečně je procento žen, které když budou HA užívat kontinuálně, tak po dvou měsících začnou pociťovat napětí v prsou, otoky v podbřišku atd. a mohou mít potřebu tu antikoncepci vysadit. Takže je to velmi individuální. Neplatí to univerzálně pro všechny, ale většina žen, je-li s tím ztotožněna, tak je pro ně výhodnější brát antikoncepci, neovulovat a v podstatě nemenstruovat. A nebo menstruovat v době, kdy ony samy potřebují a je to pro ně vhodné. Třeba před dovolenou nebo v nějakých obdobích. Nebo menstruace korigovat třeba 2x nebo 4x za rok.

Je vůbec přirozené, aby žena nemenstruovala?

Mnohdy se diskutuje otázka co je přirozené. Zda je přirozené, aby žena menstruovala, nebo nemenstruovala. Když si uděláme historickou reminiscenci, tak většinou ženy do 19., 20. století prakticky nemenstruovaly nebo menstruovaly sporadicky. Statisticky je to asi tak, že kdysi dávno žena menstruovala asi 40x za svůj život v dnešní době menstruuje asi 500x. Je otázka, co ženě menstruace přináší nebo nepřináší. Dříve ženy v 15 začaly menstruovat, otěhotněly, 2 roky kojily a ten cirkulus se stále opakoval. Ve 45 už přestaly menstruovat a zemřely většinou. Takže pár menstruací, mnoho těhotenství, a permanentní kojení. Tím, že jsme ženy osvobodili od jha těhotenství a od těch všech komplikací, tak jsme jim zase jakoby „naordinovali“ menstruaci. A ta přináší kromě krevních ztrát, kromě premenstruačního syndromu, bolestí, různých prsních záležitostí, dysplazií, které jsou důsledkem hormonální nestability, více negativ. Pokud bych měl říct, jaké pozitivum menstruace přináší, možná z nějakého psychogenního důvodu nějakou zvláštní výchovou to může být tak zakořeněno, že menstruace očišťuje. To se také s oblibou říkalo, nebo ještě se to bohužel říká. Neočišťuje menstruace.

Které metody umožní posunout s termín menstruace např. v době dovolených?

Užívá-li žena hormonální antikoncepci tak je to jednoduché. Tabletky nevynechává a pokračuje buď tolik dnů, kolik je vhodné, nebo prostě vynechá interval, ve kterém obvykle menstruuje a může si vzít třeba 2 balení za sebou. Žena, která nevyužívá hormonální antikoncepci, tak může použít jiný hormonální preparát.

Víme, že pro ženy kolem čtyřicítky je vhodné používat různé preparáty, např. Mirenu, Mirelle nebo Yadine. Podle čeho se lékař v ordinaci rozhodne, který z nich kdy indikovat?

Lékař se řídí také přáním té pacientky tzn. ona je to už taková zásadní otázka. Chce-li žena antikoncepci, tak některé ženy při slově hormon se opotí a udělá se jim špatně, protože něco takového hrozného nechtějí užívat a samozřejmě nikdo je k tomu nenutí a mohou zvolit jinou formu antikoncepce. Jiná žena se zase smrtelně opotí, když má představu o tom, že v jejím těle, dutině děložní je zaveden nějaký předmět a psychogenně jí to vadí. My to respektujeme samozřejmě a snažíme se těmto pacientkám vyhovět. Takže to je základní otázka. Výběr preparátu je samozřejmě značně individuální. Mirelle je nízko hormonálně dávkovaný preparát, takže v těchto letech je to vhodné pro doladění té hormonální nestability. Nízko hormonálně dávkovaný neznamená nejlepší a Mirelle je jistě kvalitní, odzkoušené kontrapceptivum, ale samozřejmě i u ní, paradoxně a zase díky tomu, že je tak nízko hormonálně dávkovaná, cyklus se může trošku rozhodit a je vhodné přejít na výše hormonálně dávkovaný preparát.

Mirelle snižuje nepříjemné příznaky klimakteria. Dá se totéž říct i o nitroděložním tělísku Mirena?

Nedá. Ty subjektivní stesky jsou způsobeny estrogeny, což Mirena nemá. Takže Mirena má výrazný ochranný, protektivní vliv na sliznici děložní. Ty subjektivní přechodové stezky žen neovlivňuje, ale dá se to vyřešit velice snadno, že estrogeny k ní přidáme. A to přidáme různou formou. Buď tabletkovou nebo náplasťovou, masťovou a tím pádem je to pro ženu poměrně výhodnější, protože Mirena ji chrání před nepříznivými vlivy, jako je vedlejší nepravidelné krvácení a tou druhou tabletkou se dají, tak jako lehounce, stabilizovat nebo vyladit subjektivní stesky.

Žena se rozhodne pro Mirenu, pro tělísko. A přitom ví, že má jet na dovolenou k moři, Ovlivní dovolená zavedení těliska? Je vhodná pro ženy, které mají vysokou zátěž, dejme tomu jsou aktivní ve svém životě, vrcholově sportují nebo mají opravdu zátěžovou práci?

Zmínil jsem, že Mirenu doporučujeme spíše ženám, které rodily, ale není kontraindikováno ji zavádět nebo tedy nezavádět ženám, které nerodily. Takže je to možné zavádět i ženám bezdětným a nebo těm ženám, které to těhotenství plánují. Takže to možné je, ale doporučujeme ji spíše těm ženám, které mají více nebo alespoň jedno dítě. Mirena neomezuje ženu v žádném případě, ať sportuje, nesportuje. Já myslím, že naopak je to pro ni vhodná antikoncepce.

Říká se, že když se jede k moři, nemá se chodit do solária. Jak je to s ohledem na antikoncepci, pokud se zavádí to nitroděložní tělísko?

Po zavedení můžete dělat cokoliv. No na solarium byste principiálně chodit neměla, tedy bráno z kosmetického hlediska. Solárium je stejně škodlivé, ať už s antikoncepcí či bez ní. Před dovolenou bych nedoporučil zavést, nebo před dovolenou bych pacientce Mirenu spíše rozmluvil, protože jak jsem zmínil, skutečně většina žen trošičku krvácí 3-6 měsíců po zavedení tohoto tělíska. Což tedy nesnižuje její efekt, ani to ženu zdravotně neohrožuje, ale je to lehce nepříjemné.

Takže já bych asi volil na dovolené jinou antikoncepci nebo bych s dostatečným předstihem zavedl Mirenu ještě před dovolenou.

Má nějaký vliv užívání hormonální antikoncepce na příchod přechodu?

Žena buď kontinuálně pokračuje z mladší doby, řekněme kolem 35 začne užívat antikoncepci a užívá ji tedy plynule. Nebo jsou ženy, které i v tomto věku začínají užívat hormonální antikoncepci ve 40 nebo 42, tak jak jsem říkal ty přechodové problémy to může do jisté míry maskovat a oni se neprojevují. Žena nadále pravidelně menstruuje, subjektivně nepociťuje žádné potíže a my pak stojíme nad otázkou, do jaké doby užívat hormonální antikoncepci a kde přejít, je-li to indikované na tzv. hormonální tabletky při přechodu. Říká se tomu hormonální substituční léčba. A tam se držíme spíš toho, že delší dobu tu ženu „držíme“ na té hormonální antikoncepci. Zvlášť, když se jedná o nízko hormonálně dávkovanou a minimálně zatěžující, než abychom převedli tu ženu na HRT. Věk Vám neřeknu nějaký striktní. Je to velmi individuální. A rok je interval, kdy by žena po menopauze měla ještě používat nějakou antikoncepční metodu. Byť to riziko otěhotnění je samozřejmě nižší po 45. roku, ale není nulové.

Některé ženy prodělaly hysterektomii, tzn. umělý přechod. Co byste těmto ženám doporučil? Zda tedy vůbec brát hormonální antikoncepci a jak dlouho?

Ženám bez dělohy Mirenu nezavádíme, protože není kam. To je jednoduchá otázka. Totéž ženám po hysterektomii, po chirurgickém odnětí dělohy, také antikoncepci neřešíme protože taková žena nemůže otěhotnět. Tam hovoříme o léčbě eventuálních subjektivních klimakterických potížích. Jestliže žena bez dělohy má návaly, pocení apod. a přeje-li si to, tak jí nabízíme léčbu estrogeny, ale to už není antikoncepce.

(Napsáno s použitím tiskových materiálů firmy Schering.)