Jako třetí na světě provedli v Maďarsku v Ústředním kardiologickém centru první transplantaci kmenových buněk. Při tomto zákroku zavedli katetr do koronární tepny pacientky, jehož pomocí se dostávají kmenové buňky do srdeční svaloviny. Transplantaci má smysl provést na takových pacientech po infarktu, kterým velká výrazná část srdeční svaloviny odumřela. Infarkt v podstatě znamená uzavření (neprůchodnost) koronární tepny. Pokud jsou schopni tuto tepnu do čtyř-šesti hodin katetrem roztáhnout, zůstane svalovina srdce nepoškozená.

Prvním krokem je odebrání kmenových buněk. V dospělém organizmu se těchto buněk nachází velmi málo, ale největší množství je pořád v kostní dření odebrané z kosti pánevní. Kmenové buňky jsou z hlediska vývoje buňky nevázané, tedy jsou schopny se proměnit v kterýkoli typ tkáně. Anglicky se tato jejich schopnost nazývá „homing“, tedy schopnost vrátit se domů: jsou schopny nalézt poškozenou tkáň. Pokud jsou tedy transplantovány do svaloviny srdce, promění se v tkáň svaloviny srdce. Ani nebezpečí odmítnutí není tak velké jako například v případě transplantace orgánu, vždyť v případě transplantace kmenové buňky dostává zpět organizmus vlastní buňky.

OKI získala peníze na výzkum kmenových buněk na dvou maďarských a mezinárodních konkursech, které zatím postačí na léčení dvaceti pacientů.

V Maďarsku ze 100 pacientů s infarktem jich již 95 přežije, pokud to včas rozeznají a nemocný se dostane do nemocnice; následek této nemoci, srdeční nedostatečnost má ovšem skoro stejný počet obětí jako nádorová onemocnění. První kardiologické pacientce, léčené kmenovými buňkami, odebrali vzorek kostní dřeně ve středu dopoledne. Kmenové buňky získané z tohoto vzorku dopravili do domřelé části srdce pomocí katétru přes stehenní tepnu. V Maďarsku tak byla provedena poprvé operace, respektive vědecký lékařský zásah upravující srdeční svaly, pokus, který předejde (zabrání) srdeční nedostatečnosti, mající závažné následky.

Srdeční nedostatečnost je velice častým pozdějším následkem infarktu. Je to bohužel čím dál častější a velmi zhoubná nemoc. Úmrtnost následkem srdeční nedostatečnosti se přibližně shoduje s poměrem úmrtnosti následkem zhoubných nádorů. Do oblasti odumřelého srdečního svalu provádíme katetrizací v první řadě implantaci kmenových buněk získaných z kostní dřeně, schopných proměnit se v jiný orgán, tkáň. Tyto buňky jsou schopny v oblasti srdečního svalu proměnit se v srdeční sval a mohou disponovat také určitou pracovní schopností, řekl Dr. Péter Ofner, generální ředitel Ústředního kardiologického centra.

Podobné zatím úspěšných několik set zákroků provedli zatím pouze v Austrálii a v Německu. Starší paní, na které jako na první u nás provedli tento zákrok, se cítí dobře. Podle odhadu generálního ředitele, v případě, že výzkum bude úspěšný, pak do 2-3 let bude transplantace kmenových buněk považována za klinickou rutinu.

Na otázku, zda tento zákrok prodlužuje dobu pobytu pacienta v nemocnici, generální ředitel řekl, že technická část zákroku probíhá stejně jako rutinní zákrok katetrizací, takže pacient může opustit nemocni po 2-3 dnech.

Zdroj - archivbunek.cz