Indicie

Den se loučí,
slunce pomalu zapadá,
poznal, či nepoznal, kdo jsem,
často mě napadá.

Na první schůzce zvečera,
on sympatický zdá se být,
však noc jen přikryla
to, co skutečností mělo být.

Věří, či nevěří, jaký je?
Vždyť ani nechce znát,
jaká ona je!!!

On mluví o jiných,
které zkřížily jeho cesty,
Pak, když blíž si byli,
cítila náhle na svém těle jeho prsty.

Krásná to byla noc,
však jen pouhá jedna noc to měla být.
Přemýšlí, zda to bylo správné,
vždyť nezná jeho duši,
a tak se rozhodla se zaměnit.

Píší si, píší, každý den,
je najednou jiný,
Ale vždyť takový měl být,
když první schůzku měli mít.

Sen na papíře - toť krásná věc,
však jen přelud, mam a klam,
ale skutečnost je přec to,
co každému já ráda dám.

Sen měnit za skutečnost či věčnost?
Možné někdy zdá se.
...a s ním? To každé ráno ptá se.
Neví - je to On či ne?
Čas ukáže, zda jím bude.

Může mu věřit?
Je takový jako tenkrát zvečera?
Neví, tento sen a skutečnost nelze spojit.

Která tvář je ta pravá, ptá se,
Je hoden důvěry?
Možná, zdá se ...

Možná ale zůstanou jen plni snů...