Krásné dny ještě stále lákají k cestování, a tak se můžeme vydat na příjemný podzimní výlet. Vděčným cílem jistě bude například Červená Řečice, která se nachází na Pelhřimovsku. V malebné obci najdeme stejnojmenný zámek, který byl nedávno po dlouhých peripetiích citlivě zrekonstruován a poprvé v historii zámku otevřen veřejnosti.

 

foto / Petr Matura

Historie jeho založení sahá až do 12. století, kdy panství vlastnili pražští biskupové. Sídlo má skutečně bohatou historii. Asi nejvýraznějším majitelem je pak Šebastián z Leskovce, jenž hrad přestavěl na opevněný renesanční zámek. Při svých cestách do ciziny se nechal inspirovat italskou architekturou a vybudoval zde například i unikátní obranné bašty.

Po událostech v roce 1620 se sídlo vrátilo do majetku pražského arcibiskupství, jemuž náleželo až do roku 1948. Posledním arcibiskupem, který byl na zámku nějakou dobu dokonce držen i násilím, byl arcibiskup Josef Beran. Později objekt chátral. Sídlil zde mimo jiné například archiv. Po dlouhých letech chátrání přešel zámek do péče nových majitelů, kteří na něm odvedli velký kus práce a zasloužili se tak o záchranu unikátní památky, kterou můžeme od roku 2023 navštívit i my.   

Návštěvníky v Červené Řečici zaujme také prostorné, čtvercové náměstí, na kterém se nachází několik domů s barokními štíty. Náměstí je koncipováno jako veřejný park. Můžeme zde vidět rovněž i zrestaurovaný morový barokní sloup z roku 1712, na jehož vrcholu se nachází socha Panny Marie.

Hned vedle náměstí najdeme opevněný kostelík, zasvěcený Maří Magdaléně, vystavěný již před rokem 1283 pražským biskupem Tobiášem z Bechyně. Jeho opevnění vzniklo v době braniborských vpádů. Za pozůstatek opevnění je považována vysoká zeď na jižní straně areálu. Zajímavostí je, že v kostele mezi lety 1420–1619 sloužili mše utrakvističtí kněží. V kostele byly také pochováni majitelé Červené Řečice Šebastián z Leskovce a jeho žena Žofie z Nečtin. Jejich náhrobky najdeme na boční zdi kostela.

Po prohlídce Červené Řečice se můžeme vydat na necelých pět kilometrů dlouhou cestu k Želivskému klášteru. Cesta je nenáročná a lze ji absolvovat jak pěšky, tak na kole nebo autem.

Za zastavení cestou k Želivskému klášteru určitě stojí vodní dílo Trnávka na řece Trnavě nad Želivem. Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1977-1981. Celkový objem nádrže je 6, 68 milionů kubických metrů a plocha hladiny má 98 hektarů. V roce 1997 zde vznikla malá vodní elektrárna. Zajímavostí je, že součástí díla je také slalomová dráha o délce více než 500 metrů a s převýšením 9 metrů, která patří mezi nejobtížnější v Evropě. Daří se zde také rybolovu a poklidné místo přímo vybízí k odpočinku. V sezoně tady najdeme také občerstvení.

Silničkou, která vede převážně lesem, se pak dostaneme až ke klášteru Želiv s kostelem Narození Panny Marie. Původně benediktinský klášter byl založen roku 1139 a od roku 1149 pak patřil premonstrátům. Obdivovat zde můžeme nejen klášter s kostelem, ale ochutnat lze i místní pivo z klášterního pivovaru. V okolí je pak mnoho dalších zajímavých turistických cílů, jako například město Pelhřimov nebo vrch Křemešník.

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, cs.wikipedia.org, cervenarecice.cz