Město Pelhřimov, ležící na Vysočině, zná snad celá republika, a to díky známé filmové hlášce z komedie „Vesničko má středisková“: „Tak víš, kam jeď? Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš." Pelhřimov však skutečně stojí za návštěvu a nabízí mnoho zajímavých míst, která navíc leží nedaleko od sebe.

 

foto / Petr Matura

Pelhřimov je znám především jako město rekordů. Najdeme v něm muzeum, které je jediným svého druhu ve střední Evropě. Je jím právě Muzeum rekordů a kuriozit, nacházející se v historické Jihlavské bráně. V pěti patrech si můžeme prohlédnout stovky zajímavých exponátů, a to od těch nejmenších až po ty největší, jako například obrovského plyšového medvěda nebo obří spací pytel. Zaznamenány jsou zde české i celosvětové rekordy.

Po prohlídce Muzea rekordů a kuriozit mohou kroky turistů vést například do MÚZYa Lipských. Lubomír Lipský byl populární herec, který bavil a baví několik generací. Jeho bratr Oldřich byl zase skvělý režisér komedií. Oba pelhřimovští rodáci tedy zaslouženě mají své muzeum. Návštěvníci se zde mohou též vyfotografovat fotopointem.

Nedaleko pak najdeme nádherně zrestaurovaný zámek pánů z Říčan, ve kterém se nachází zajímavé muzeum, věnované historii Pelhřimovska a jeho známým osobnostem. Pozornost upoutá  zejména vyzdobený freskový sál a ve spodních patrech také expozice ,,Městská šatlava“. Věznice je zde skutečně doložena od 16. století. Uvidíme i vězeňskou kapli nebo autenticky vypadající mučírnu s expozicí útrpného práva.

Malé i velké návštěvníky jistě upoutají dvě expozice, umístěné ve sklepeních místních domů. Jednou z nich je ,,Peklo“, kde mají například kotel na hříšníky nebo Luciferův trůn. Druhá expozice ve sklepení domu na Masarykově náměstí je zase plná strašidel. Prohlédnout si zde můžeme nejen strašidla známá na Vysočině, jako je kupříkladu hejkal nebo meluzína. Díky umístění ve sklepení působí obě expozice tajemně a pobaví se zde všechny generace.

Při návštěvě města bychom také neměli zapomenout na kostel sv. Bartoloměje, postavený po roce 1300. Kostel má renesanční sgrafitovou výzdobu z 16. století, interiér je však převážně barokní. Vystoupat lze také na třicet metrů vysokou kostelní věž, kde kdysi býval byt hlásného.

Za návštěvu stojí také zahradní domeček F. B. Vaňka, který najdeme v děkanské zahradě.  

Pelhřimovský děkan František Bernard Vaněk byl velký příznivec umění, který se znal s řadou uměleckých osobností. Nechal zkrášlit zanedbávanou zahradu, jež se tak stala velmi příjemným místem zvoucím k odpočinku. V horním patře domku, které je opatřeno dřevěným ochozem, si zařídil světničku s lidovým nábytkem a předměty lidového výtvarného umění (Vaněk byl známý jako sběratel lidového umění). 1. dubna 1943 zemřel vlastenecký kněz František Bernard Vaněk v německém koncentračním táboře Dachau.

Milovníci památek objeví v blízkém okolí náměstí ještě například zbytky hradeb, kapli sv. Kříže nebo kostel sv. Víta. Po prohlídce města se pak lze občerstvit kupříkladu na náměstí v soukromém pivovaru. Ve městě pak sídlí i další pivovar „Poutník“, vařící stejnojmenné pivo.

V okolí Pelhřimova se můžeme vydat ještě i na vrch Křemešník, kde najdeme poutní kostel Nejsvětější Trojice, restauraci s hotelem a také rozhlednu Pípalku či léčivý pramen, který však teče jen v podzimních a zimních měsících.

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, muzeumpe.cz, cs.wikipedia.org, pelhrimovsko.cz.