Malebné horské městečko Vrchlabí v údolí horního toku Labe se nachází v západní části okresu Trutnov v Královéhradeckém kraji. Bývá nazýváno „Vstupní brána Krkonoš“. Žije zde přibližně 12 tisíc obyvatel.

 

Vrchlabí nebylo jenom městem hornickým či textilním. Od poloviny 17. století se stalo i centrem varhanářské manufaktury a bylo tak jedním z nejvýznamnějších center varhanářství. Český název města lze vysvětlit jako Vrchní či Horní Labe. Tento název odpovídá doslovnému překladu německého pojmenování Hohenelbe. Vyhláškou ze 17. ledna 1990 je Vrchlabí městskou památkovou zónou.

foto / Petr Matura

Nejprve se zastavme u bezesporu nejvýraznější stavby města Vrchlabí. Tou je renesanční zámek, který nechal postavit Kryštof Gendorf z Gendorfu v letech 1546 – 1548. Dnešní podoba zámku pochází z let 1605 - 1615, kdy byly přistavěny nárožní věže a zámek byl také rozšířen. Dnes na zámku sídlí městský úřad. Přesto si zde můžete prohlédnout vstupní halu s dveřmi zdobenými intarzovanými motivy a obrazy čtyř krkonošských medvědů, ulovených na vrchlabském panství.  

Nejvzácnější zámeckou památkou jsou renesanční kachlová kamna v bývalém rytířském sále. Je to jediný předmět, který se dochoval z původního zařízení. Zámek je ve výborném stavu a je vzorným příkladem toho, jak citlivě lze zrestaurovat historickou budovu i pro současné praktické využití.

Západně od zámeckého parku, pod zahrádkářskou kolonií, leží rodová pseudogotická Morzinsko – Černínská hrobka, která se nachází pod kaplí. Ke kapli lze dojít rovněž i po dřevěném můstku. Postavit ji nechala hraběnka Luisa v letech 1887 – 1890 podle projektu architekta Stephana Tragla. Roku 1892 byl do hrobky uložen hrabě Heřman Černín a v roce 1907 pak též hraběnka Luisa. Po 2. světové válce začala být kaple využívána jako modlitebna Církve čs. husitské. V interiéru kaple najdeme novogotický oltář s pietou a dále náhrobky z opuky Vojtěcha Černína z Chudenic († 1816) i jeho manželky Josefy, roz. hraběnky Thunové († 1810).

Dále se při návštěvě Vrchlabí nezapomeňte podívat i do jednolodního kostela svatého Vavřince. Tato novogotická stavba byla vybudována také podle projektu již zmiňovaného Stephana Tragla na místě původního kostela ze 14. století. Vzácností je zde například měděná křtitelnice z roku 1566, která je nejstarším a nejvzácnějším předmětem v kostele.

V barokním klášterním kostele svatého Augustina, který je stavebně přilehlý ke klášteru augustiniánů, pak najdeme zajímavostí hned několik. Za zmínku jistě stojí například sedm portálových oltářů z let 1725 – 1735 a cenné varhany z roku 1895. V tomto kostele však celkem najdeme troje varhany, což je rovněž raritou, a to nejen místní. Celý komplex budov je pak chráněn jako kulturní památka.

Nedaleko města se vypíná hora Žalý, která je tvořena dvěma vrcholy. Vyšší vrchol – Zadní Žalý (1036 m n. m.) tvoří krátký plochý hřbet a od něho vybíhá skalnatý hřeben Žalský kozí hřbet, který spadá až do údolí Labe. Na nižším vrcholu, jež se nazývá Přední Žalý (1019 m n. m.) je postavena kamenná rozhledna, z níž se nám naskytne nádherný pohled na velkou část Krkonoš. Za hezkého počasí uvidíte Kotel, mohylu Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší, Medvědín, Černou horu i Sněžku. Při pohledu do kraje můžete dokonce spatřit i Bezděz, Trosky, Kozákov, vrch Tábor i Ještěd. Na Přední Žalý vás z Vrchlabí dovedou značené turistické stezky a vede tam rovněž i čtyřsedačková lanovka z Herlíkovic, která přepravuje také kola. V provozu je po celý rok.     

 

napsal Pet Matura

zdroje: mestovrchlabi.cz, krnap.cz, zaly.cz aj.