Neuropsychiatrické choroby postihují 81 milionů Evropanů a stojí téměř 800 miliard euro.

Klíčové téma Parkinsonova choroba - nový pohled na její vznik, nové přístupy k jejímu předcházení a terapii.

Neuropsychiatrické choroby jsou v Evropě na vzestupu. Podle posledních odhadů zasahují 81 milionů lidí a náklady s nimi spojené dosahují téměř 800 miliard Euro. Tyto informace zazněly od expertů, kteří se sešli v Praze na kongresu Evropské neurologické společnosti. Pacienti s Parkinsonovou nemocí, která je jedním z hlavních témat zasedání, mají důvod k opatrnému optimismu. Nové poznatky o vzniku a vývoji této choroby skýtají naději, že brzy bude k dispozici lék, který bude schopen minimálně významně zpomalit rozvoj onemocnění. Inovativní terapie dovolí lepší kontrolu typických poruch pohybu a dalších doprovodných příznaků, které až dosud byly často opomíjeny.

Praha, 11. června 2012. Nárůst neuropsychiatrických chorob, který téměř nabývá charakteru epidemie, stále pokračuje. “Poslední odhady European Brain Council (Evropské rady mozku) ukazují, že v 27 zemích EU a Švýcarsku, Norsku a Islandu je jimi zasaženo 81 milionů lidí, tedy téměř 16 procent populace, která čítá 514 milionů obyvatel,” řekl dnes prof. Dr. Heinz Reichmann (Carl Gustav Carus University Clinic, Drážďany), president Evropské neurologické společnosti (ENS) na 22. kongresu ENS. Na 3000 odborníků z celého světa se sešlo v Praze, aby diskutovalo o nejnovějším vývoji v této oblasti. “Ekonomické škody, které neuropsychoatrické nemoci způsobují, nejsou menší než 798 miliard Eur. Tyto gigantické náklady mohou být kontrolovány jen důslednou preventivní akcí a zesíleným výzkumným úsilím.” Šedesát procent této částky tvoří tzv. přímé náklady (léčba pacientů, péče o ně). Zbylých 40 procent připadá na náklady nepřímé, především ztrátu produktivity. Tento poměr se u různých diagnóz liší.

Seznam nejčastějších chorob vedou úzkost, bolesti hlavy, deprese a poruchy spánku

Podle posledních údajů 61,3 milionu Evropanů trpí úzkostí, téměř 40 milionů migrénou, 45 milionů poruchami spánku, 33,3 milionu afektivními poruchami (např. depresí), 20 milionů somatoformními nemocemi (tedy přítomností různých tělesných příznaků bez prokázaných organických změn), 15,5 milionu závislostmi a 6,3 milionu demencí. A jsou zde další závažné choroby jako epilepsie (2,6 milionu), cévní mozková příhoda (tu každý rok utrpí 1,3 milionu Evropanů a 7 milionů osob žije kvůli ní s handicapem), Parkinsonova nemoc (1,2 milionu), roztroušená skleróza (přibližně 540 000), neurosvalové choroby (260 000) a k tomu je nutné připočíst 1,2 milionu lidí s mozkem poškozeným úrazem.

Klíčové téma: Parkinsonova nemoc

V centru zájmu jsou na kongresu ENS poslední objevy týkající se Parkinsonovy nemoci, jedné z nejčastějších degenerativních chorob nervového systému. “Jsme nyní schopni pacienty s Parkinsonovou nemocí léčit podstatně lépe, než tomu bylo před několika málo lety. Lepší pochopení podstaty této choroby znamená, že můžeme očekávat ještě efektivnější terapii,” řekl prof. Reichmann.

Překvapivý objev: Parkinsonova nemoc začíná v nose

Jedním z nových poznatků prezentovaných na kongresu je, že Parkinsonova nemoc nezačíná v mozkových centrech řízení pohybu, ale v nervových buňkách, které zajišťují čich. Poté patologické změny postupují do žaludku a následně přes bloudivý nerv do mozku. “To může jednoho dne otevřít možnost diagnostikovat tuto nemoc o mnoho dříve a předejít jejímu dalšímu rozvoji,” uvedl prof. Reichmann. “Mluvíme také o nově identifikovaných rizikových faktorech, jako je například kysličník uhelnatý nebo mangan či některé viry a bakterie. Parkinsonova choroba velmi pravděpodobně vzniká na podkladě kombinace genetické predispozice k zvýšené citlivosti a vlivů z prostředí. S každým takovým objevem jsme blíže k vizi jak nových genových terapií, tak efektivních preventivních strategií.”

První naděje na zastavení progrese nemoci

A první krok k efektivní prevenci už, zdá se, byl úspěšný. “Dříve jsme si mysleli, že standardní terapie tzv. agonisty dopaminu a inhibitory monoaminooxidáz (MAO) má smysl, jen když příznaky vedou k invaliditě. Poslední studie ukazují něco jiného. Bezprostřední léčba inhibitorem MAO B rasagilinem a v některých případech i segelinem může být prevencí prudkého poklesu kvality života,” uvedl prof. Reichmann.

Méně nežádoucích účinků, stejná efektivita: Nová doporučení

Toto však není jediný posun, který může brzy přinést nové, dokonalejší léčebné strategie. Poruchy pohybu (dyskineze) byly dosud léčeny spíše agonisty dopaminu než L-dopou, což vedlo k četným nežádoucím účinkům. “Mezi šesti až deseti procenty pacientů léčených agonisty dopaminu mělo poruchu kontroly impulsního chování, což se projevovala například závislostí na sexu, jídle, nakupování nebo patologickým hráčstvím,” řekl prof. Reichmann. “Nové studie ukazují, že tomu můžeme předejít současným podáváním L-dopy. Proto nyní diskutujeme o optimalizaci doporučených postupů, abychom dosáhli stejně účinné terapie, avšak s nižším výskytem nežádoucích příznaků,” vysvětlil prof. Reichmann.

Úspěch nové lékové pumpy, limity hluboké mozkové stimulace

Inovativní terapie mohou být brzy dostupné i pro pacienty, kteří již trpí pokročilou Parkinsonovou nemocí a s ní souvisejícími intenzivními dyskinezemi. První dlouhodobé studie ukazují pozitivní výsledky využití pumpy, která skrz malou jehlu dodává do podkoží agonistu dopaminu apomorfin, jenž se pak dále dostává do krevního oběhu. Existují již také pozitivní výsledky s pumpou, která podobně trvale aplikuje L-dopu do tenkého střeva přes velmi malou implantovanou hadičku. Nové dlouhodobé studie zaměřené na hlubokou mozkovou stimulaci, “mozkový pacemaker”, ukazují jak na efektivitu, tak na limity této hi-tech metody. “Navzdory nadějím, které s ní spojujeme, je jasné, že nemůže zcela předejít rozvoji onemocnění, navíc vidíme, že taková intervence musí být prováděna velmi zkušenými specialisty: pokud je elektroda třeba jen o milimetr mimo správné místo, projeví se to například narušeným viděním nebo emoční nestabiliou, aniž by to bylo vyváženo pozitivním dopadem na poruchy pohybu.”

První data o dříve opomíjených příznacích

Výzkum se nyní také intenzivně zaměřuje na příznaky, spojené s Parkisonovou nemocí, které byly dosud často opomíjené. “Poprvé jsme schopní prezentovat konktrétní data,“ řekl prof. Reichmann. Mezi nejčastější symptomy patří zácpa (u 45 procent pacientů), ztráta čichu (90 %), dvojité vidění (10 %), mastná pokožka, excesivní pocení, impotence (30 %), inkontinence (50 %), generalizovaná bolest (30 %), deprese (30 %), anhedonie - tj. neschopnost příjemného prožívání (30%) a demence (která postihuje téměř všechny nemocné v konečné fázi choroby). “Poslední výzkumy ukazují, že tyto příznaky, a z nich nejvíce deprese a demence, mají na kvalitu života pacientů ještě větší dopad než poruchy pohybu. Proto potřebujeme posílit sledování a léčbu těchto obtíží. Nemůžeme zasáhnout u všech, ale máme efektivní léčbu pro depresi, zácpu a nadměrné pocení. Nástup demence také může být oddálen a testuje se nový lék, který může přinejmenším přispět k zmírnění ztráty čichu.”

Zdroj: European Brain Council study: www.europeanbraincouncil.org/pdfs/Publications_/Cost%20of%20Disorders%20of%20the%20Brain%20in%20Europe%20-%20EurNeuro2011.pdf