Minulost

Nádherná rána,

hříšná byla noc,

provoněná je postel,

našich chvil a dotyků,

noc plná touhy,

moci a kouzel.

 

Zůstalo jen vzpomínání,

u srdce je mi tak sladce,

až nahání to strach.

 

Vypít bych chtěl pramínky lásky,

ale jen s Tebou,

pohladit Tě tak po tváři,

oči máš zavřené za záclonami řas,

jen já vím o čem sníš.

 

Tvoje vlasy na polštáři,

v ranním slunci zlátnou,

zlátnou  jako med,

sladká je vzpomínka,

bodavá a ostrá jako nůž.

 

Nebylo souzeno nám spolu být,

každé ráno, každý den,

já musím sám životem jít.

 

Nádherná byla  rána s Tebou,

hříšná byla noc,

už nemá nad námi moc.

 

Nechám Tě lásko spát,

zastlaná je postel,

z živých květů utkaná,

sladká vůně,

vzpomínání.