Bouřlivý čas

Černý mrak se čelem hnal,

já čekala déšť, co něhu zvlaží.

Slova lásky roztrhal,

kousíčky citů si musím strážit.

Snění srdcem protéká

a potůček sonát mi v uších zní.

Proudí osud člověka,

bojuje s víry, laská kamení.

Neznám kraj, kde žal není,

pevné břehy voda podemílá.

Proud žití kdeco zplenil,

dochází dech, odešla mi síla.

Přivolám den s úsvitem,

ať už černé  mračno zažene mi

a v mém světě rozbitém,

zas zašumí štěstí alejemi.