Babinet.cz  /  Kam vyrazit  /  Jihočeský kraj  /  Navštivte Helfenburk, jednu z našich největších zřícenin. Navíc je opředena množstvím pověstí

Navštivte Helfenburk, jednu z našich největších zřícenin. Navíc je opředena množstvím pověstí

2.8.2021 - redakce Babinet.cz

Jihočeský hrad Helfenburk se nachází na hoře Malošín asi pět kilometrů od Bavorova. Svojí úctyhodnou rozlohou 1,27 hektaru patří mezi nejrozsáhlejší hradní zříceniny v naší zemi. Založen byl v roce 1335, kdy Karel IV. vyhověl prosbě Rožmberků a ti vystavěli mohutný hrad. Jednalo se o odměnu za potlačení povstání v italské Pise.

fotografie: Petr Matura

Jedním z významných majitelů hradu byl Václav Vlček z Čenova (asi 1425 - 1501), který výrazně vylepšil helfenburské opevnění. Na severním předhradí přibyly tři nárožní bašty pro těžká děla a jižní stranu doplnil dřevěný srub, do něhož se vstupovalo úzkou výpadní brankou v hradbě. Tento udatný bojovník podnikal nájezdy do Rakous proti stoupencům Matyáše Korvína a také proti Rožmberkům, kteří nakonec roku 1503 hrad raději odkoupili zpět.

Duch Václava Vlčka z Čenova však prý na hradě zůstal a zjevuje se zde údajně dodnes…

V roce 1593 ho však zadlužený Petr Vok z Rožmberka prodal i s okolním panstvím obci Prachatice. Tehdy však byl hrad již pustý. Po bitvě na Bílé hoře je majetek města za účast na stavovském povstání císařem Ferdinandem II. zkonfiskován a darován císařově oblíbenci Janu Oldřichovi z Egenberku.

fotografie: Petr Matura

Po vymření Egenberků roku 1717 přechází majetek včetně hradu a přilehlého panství do vlastnictví Schwarzenberků, kterým je roku 1922 státním výnosem o pozemkové reformě zestátněn. Tímto výnosem přechází Helfenburk do vlastnictví Státních lesů a statků Třeboň, jež zříceninu hradu pronajímají Klubu českých turistů, který jej od 20. let minulého století zpřístupňuje veřejnosti.

K hradu se váží další zajímavé pověsti, které stojí za zmínku, jako například ta o Stříbrném rytíři: „Jeden tesař pracoval poblíž Helfenburku. Jednou mu povídá pan nadlesní: ‚Přijďte sem o desáté večerní, půjdeme na hrad, ale nikomu ani muk!‘ V noci vyrazili ke zříceninám. Před půlnocí došli ke kamennému křeslu, kde se nadlesní posadil, a čekali. Za malou chvíli se z hradu rozlila podivná záře a po cestě od brány sjíždí rytíř obetkaný stříbrným světlem. Má osedlaného jelena a tomu, světe div se, mezi parohy plane zlatý kříž. Zjevení se pomalu sunulo kolem užaslých diváků, jen meč a ostruhy sem tam cinkly. Pak se jezdec se svým podivuhodným ořem rozplynuli v lese. Nadlesní vstal a řekl: ‚Co jsem chtěl vidět, viděl jsem. Tesaři, pojďme!‘ Na místě podivuhodného setkání pak dal zasadit lesácký kříž.“

Hrad Helfenburk u Bavorova je též spojen s řadou pověstí o čertech a skřítcích. Jedna z nich pojednává o chudém dudákovi, který si oblíbil černého zatoulaného kocourka. Když šel dudák za živobytím, kocour stále někam utíkal. Jednou v noci dudáka pozval černě oděný muž na hrad, kde si měl přivydělat. Společnost tvořili kocouři, kteří se při dudákově rychlejší hře začali podobat čertům. Dudák byl bohatě odměněn. Až po nějaké době pochopil, že ten, kdo ho pozval, byl jeho kocourek, kterého už pak nikdy neviděl.

fotografie: Petr Matura

Další lidová legenda vypráví o tom, jak čerti kazili řemeslníkům práci při stavbě hradu, protože jim obsadili jejich místo ve skalách. Nakonec se domluvili, že stavitelé ve skalách pod hradem vyhloubí obydlí pro čerty a ti je na oplátku nechají hrad v klidu dokončit.

Stejně tak, jako i na jiných hradech, též na Helfenburku se vypráví o ukrytých pokladech. Ve zříceninách hradu se prý občas objevuje modrý plamen nebo se ozývá tichý pláč, který vychází jako kdyby z podzemí. To má označovat místo uložení pokladu. Jakýsi Barták ze vsi Koječín se tedy vypravil hledat poklad, vybaven růžencem. Když však spatřil modrý plamen, růženec do něj vhodil. Plamen poskočil a zmizel ve skále. Tam Barták začal kopat a po odvalení kamenů se ocitl ve sluji, kde ležela hromada zlata, z níž si chtěl nabrat do čepice. V tu chvíli se objevil zarostlý vousatý skřet a zahrozil na něj rukou. Barták se vyděsil a utekl, takže poklad zůstal na svém místě.

Jiná legenda zase vypráví, že poklad ve sklepeních hlídá Divoký muž, což je známé šumavské strašidlo. Pokud však na hrad přicházíte v dobrém, návštěvu si jistě užijete. Z parkoviště na hrad vede poměrně pohodlná, asi jeden kilometr dlouhá cesta - a i pozvolné stoupání není příliš náročné. Odměnou za námahu je nám pak i nádherný výhled z hradní věže.

napsal petr Matura

zdroj: hrady.cz, internet

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další tipy

Náš tip