Krašov, zřícenina jednoho z našich nejstarších hradů, a jeho děsivé pověsti a legendy

Na skalnatém ostrohu, který se vypíná nad levým břehem řeky Berounky, stojí zřícenina jednoho z nejstarších šlechtických hradů v naší zemi, hradu Krašova. Hrad nechal před rokem 1232 postavit Jetřich z rodu Hroznatovců. V 15. a 16. století vlastnili Krašov Kolovratové, za kterých byl objekt upraven na pohodlné renesanční sídlo. Hrad musel být skutečnou pevností – když Hanuš z Kolovrat stál za husitských válek na straně krále Zikmunda, oblehli husité roku 1425 jeho hrady Žebrák a Točník. Na Krašov si však netroufli.

hrad Krašov: foto Petr Matura

V 18. století byl hrad přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů plaského kláštera. Cisterciáci Krašov důkladně opravili – podle popisu zde byly dvě kaple, refektář, kuchyň a 27 obytných místností. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl hrad ponechán svému osudu a rychle chátral, navíc byl rozebírán pro stavební materiál.

V roce 1931 založili místní nadšenci Spolek pro zachování hradu Krašova, kterému se podařilo hrad odkoupit od rodiny Metternichů. Tento spolek se o objekt stará dodnes. Z hradu je nádherný pohled na údolí řeky Berounky. Hradní zříceniny jsou volně přístupné a navíc je v nich zřízena skromná noclehárna pro trampy.

Ke hradu se váže pověst o smrtelné nenávisti dvou znepřátelených rodin – pána z Krašova a pána z Libštejna, kteří se přeli o statek na hranici jejich panství. Pán z Krašova statek obsadil a nechtěl jej Libštejnskému vydat. Pán z Libštejna proto ozbrojil své poddané a v noci na hrad Krašov nečekaně zaútočil, vyloupil ho a ženu s dětmi krašovského rytíře odvezl na Libštejn, kde je uvrhl do temného sklepení. Dva roky trvalo, než krašovský rytíř dostatečně opevnil svůj hrad a chystal se rodinu osvobodit. Se svými zbrojnoši se skryl pod hradbami Libštejna, a když se jim podařilo pevnost zapálit, vnikli do hradu.

Pohled z Krašova: foto Petr Matura

Povraždili čeleď, hradního pána zajali a dali mu poslední šanci na záchranu, když jim prozradí, kde drží rodinu krašovského rytíře. Libštejnský pak zavedl krašovského pána do sklepení, otevřel těžké dveře, ale místo milované manželky a dětí se v přítmí bělaly jen jejich kosti. Pán z Krašova pak poručil zbrojnošům, aby ihned přivedli rodinu rytíře libštejnského a uvrhli ji do vězení, aby v něm také zahynula. V okamžiku nepozornosti libštejnský pán napadl soka a proklál ho jeho vlastním mečem. Krašovští zbrojnoši pak usmrtili libštejnského i s celou jeho rodinou. Mrtvé vhodili do sklepení a vchod k němu zasypali kamením.

Říká se, že klid mrtvým duším přinesl až za několik staletí sedlák hospodařící na statku, o který se tento krvavý spor vedl. Kosti mrtvých pohřbil a z hradu si odnesl bohatství, za něž svůj statek vylepšil, až se z něj stalo nejvíce prosperující hospodářství v celém kraji.

Další děsivá legenda vypráví o zedníkovi, který v době, kdy byl Krašov sídlem cisterciáků, opravoval starý komín. Za ním našel ukrytou čarodějnickou knihu, kterou si tajně odnesl domů.

Sotva však přečetl první stránku, přiletělo do chalupy hejno krkavců. Posadili se okolo něj a z jejich strašného krákorání zedník jako kdyby vnímal slova: ,,Pane, co chceš, co nám poroučíš?“ Zedník se tak vyděsil, že nechal knihu knihou a v hrůze utekl ven. Ptáci však za ním vylétli a přidávali se k nim další a další. Nešťastný zedník proto vyhledal jistého mága z okolí. Ten zlým silám poručil, aby sesbírali kamení u nedaleké vsi z pole a nadále sloužili jen jemu.

hrad Krašov: foto Petr Matura

Tato pověst poněkud připomíná známou, původně lužickosrbskou legendu o Krabatovi. Každopádně tato legenda varuje před zbytečným koketováním s černou magií, které se může vymstít. Co se asi na Krašově kdysi skutečně odehrávalo, když právě zde vznikla legenda o nálezu čarodějné knihy?

Tento hrad však obestírá ještě mnoho dalších zajímavých legend a pověstí. Snad proto sem spisovatel Vladimír Vondruška umístil děj jednoho ze svých tajemných příběhů. Právě v jednom románu ze středověkých Čech vyšetřuje královský prokurátor tři případy na hradě Krašov... Útočištěm před sněhovou vánicí se v knize hrad Krašov stal Oldřichovi z Chlumu, který se zde snaží přijít na kloub dávnému prokletí rodu Hroznatů a jeho případnému záhadnému spojení s pokladem. Faktem zůstává, že na hradě byl před lety proveden i průzkum georadarem, avšak žádný poklad se nenašel. To ale neznamená, že hrad neukrývá nějaké neobjevené tajemství. Každopádně se jedná o velmi magické místo, o které se vzorně starají místní dobrovolníci.

napsal Petr Matura

zdroj: Z.Brož:Hrad Krašov - Průvodce hradem, internet