Babinet.cz  /  Tajemno  /  Tajemná, záhadami a pověstmi opředená místa Českolipska

Tajemná, záhadami a pověstmi opředená místa Českolipska

12.5.2021 - redakce Babinet.cz

Za pověstmi a legendami se dnes vydejme do okolí města Česká Lípa. Zdejší divoká, skalnatá a  lesnatá krajina totiž přímo vybízí k záhadologickému průzkumu...

hrad Sloup v Čechách: foto Pixabay

Skutečnou zajímavostí tohoto kraje je bezesporu pozůstatek skalního hradu Sloup, jež můžeme najít na okraji obce Sloup v Čechách. První písemné zprávy označují sloupským pánem Čeňka z Lipé. Po roce 1330 zakoupil panství Hynek Berka z Dubé a počátkem 15. století Sloup získává Hanuš Velfl z Varnsdorfu za 200 kop grošů. A poté už přichází na scénu nechvalně známý rytířský lapka Mikuláš Pancíř ze Smojna, který se na skalisku usazuje po roce 1427.

hrad Sloup v Čechách: foto Petr Matura

Mikuláš-Mikeš byl sice počítán k oporám císaře Zikmunda a katolické strany, to mu však nikterak nezabránilo, aby v časech všeobecného zmatku nevyužíval situace a nevydal se občas na nějaký ten lup, povětšinou do lužického Šestiměstí.

Pohár trpělivosti přetekl roku 1444, kdy proti loupeživému rytíři vyrazila trestná výprava. Tu první ustál, druhou nikoliv. Nedobytný hrad byl nakonec přece jen dobyt a vypálen v listopadu 1445. Mikeš musel slíbit, že neobnoví hradní opevnění - a zmíněná šestice měst se mu dokonce složila na výpalné ve výši 72 kop grošů. Inu, sliby se slibují a blázni se radují - již počátkem 50. let Pancíř totiž opět čile válčí se saským kurfiřtem.

Ve známé pověsti o rytíři, kterého snědly myši, možná prý vystupuje právě Mikeš. Krutý pán vybudoval své nedobytné sídlo na skále uprostřed Dokeského rybníka, dnešního Máchova jezera. Když na kraj padla neúroda a zoufalí poddaní přišli prosit o pomoc, nechal je Pancíř všechny zahubit. Trest následoval záhy – z polí a luk se seběhly houfy přemnožených myší, přeplavaly jezero a vyšplhaly na skalisko s hrádkem. Po likvidaci všech zásob se pustily do rytíře a jeho druhů.

Tak skončil Pancíř z Myšího hrádku. Nutno ovšem dodat, že podobnou legendu znají též Poláci a Němci, kterým dokonce hlodavci snědli zlotřilého arcibiskupa. A navíc - jiné prameny hledají v ukrutném šlechtici Jana z Kosořic, taktéž Pancíře. Nechvalně slavným se stal i další Jan Pancíř. Za záchranu králova života byl do stavu rytířského pasován samotným Karlem IV., od něhož navíc obdržel zlatý řetěz. Pancíř však dlouho nevydržel "sekat dobrotu" a brzy se pustil do loupežných výprav a přepadávání kupců.

Když se Karel roku 1355 vrátil z římské korunovace, sídlo lupičů dobyl a Jana zajal. "Nemám vždy zlatých řetězů na rozdávání," pravil dle pověsti panovník a sám vložil nehodnému rytíři oprátku na krk. Tehdy prý vzniklo přirovnání "brní jako Pancéřova košile", které se užívalo o lidech bojechtivých a udrželo se až do 17. století.

Od konce 15. století až do roku 1607 Sloup opět náleží Berkům z Dubé, následují Salhausenové a roku 1632 Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat. Třicetiletá válka pak pro Sloup znamená dobytí a vypálení švédskými vojsky. Roku 1679 získává panství Ferdinand Hroznata z Kokořova. Zbožný šlechtic si umíní přeměnit chátrající hrad na poutní místo s poustevnou, a tak se Sloup na další stovku let stává útulkem poustevníků. Až do zrušení Josefem II. roku 1782 se jich na pískovcovém suku vystřídá šest. Však je také skála přejmenována na Poustevnický kámen (Einsiedlerstein).

Prvnímu poustevníkovi, staviteli Konstantinovi, je připisováno vedení stavby i architektonické řešení. Útočiště zde našel také malíř Václav Rincholin, autor slunečních hodin, bývalý kaprál Jakub Borovanský i truhlář Höltzel z Arnultovic. Posledním poustevníkem se stává zákupský tkadlec Müller.

hrad Svojkov: foto Petr Matura

Nejznámějším z nich je však Samuel Görner, jehož sošná postava na vrcholové plošině prý dalekohledem pozoruje nedalekou Samuelovu jeskyni, ve které asketa přebýval celých sedmnáct let. Jeskyňka se skládá z předsíňky a malé obytné místnosti, kde Samuel vyráběl brýle a dalekohledy. Pocházel totiž z rodiny slavných optiků, ač sám byl vyučeným zahradníkem. Na Sloupu vydržel dalších sedm roků a poté, snad z obavy před odvodem k vojsku, odešel k pražským františkánům Panny Marie Sněžné. Po pouti do Říma se usídlil u České Lípy, skončil však prý tragicky – roku 1772 ho měli oloupit a zabít v poustevně na Svaté Hoře u Příbrami.

Modlivý důl u Svojkova: foto Petr Matura

Dalším z mnoha tajemných míst tohoto kraje je Modlivý důl u Svojkova. Původně se nazýval Smolný důl, jelikož se zde vařila kolomaz. Právě zde měli spáchat sebevraždu milenci, rytíř Jaroslav ze Svojkova a dcera sládka z Velenic. Jejich rodiče nesouhlasili se vztahem, který podle nich neměl budoucnost. Na témže místě se později měli navíc poprat i dva mladíci, a to o dceru místního fořta. Jeden z nich si na svého soka v lásce počkal na místě Smolného dolu a tělo ukryl v místech, kde se dnes nachází kaple, vytesaná do pískovcové skály.

Aby místo ztratilo svůj negativní náboj, byl zde v roce 1704 zavěšen obrázek Panny Marie s Ježíšem. Často se zde zastavovali pocestní a v roce 1772 tady nechala šlechtična ze Svojkova postavit kapličku. Kaplička byla později nahrazena skalní kaplí, a to hraběnkou Kinskou. Zda se místo povedlo plně očistit od negativní energie, není zcela jisté. Za určitých okolností zde totiž lze ponurou atmosféru vnímat až do dnešních dnů...

foto: Petr Matura

 

napsal Petr Matura

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

abrakagabra
13.5.2021 11:31

pěkné

Vložit komentář

Další články tajemna

Náš tip