Vánoce vyvrcholí svátkem svatého Štěpána. Také s tímto dnem jsou spojené některé lidové tradice. Děti chodily koledovat, chasa mohla odejít ze služby a na světcovu počest se pekla pernatá drůbež. 

 

Kdo byl svatý Štěpán

Svatý Štěpán byl původně helénský Žid, který byl vysvěcen na jáhna a pomáhal dvanácti apoštolům. Byl skvělým kazatelem, který hlásal, ţe Ježíš Kristus je Mesiáš předpověděný proroky. Židé jej obžalovali z velezrady z židovstva a tak byl světec okolo roku 37 ukamenován v Jeruzalémě, a to nedaleko Damašské brány. Jeho ukamenování byl přítomen apoštol sv. Pavel. sv. Štěpán byl prvomučedníkem, první, který prošel zkouškou krve. V Římě v bazilice sv. Vavřince se nachází část ostatků tohoto světce a prvomučedníka.

Svatý Štěpán je patronem jáhnů, koní a kočích, pacholků u koní zedníků, krejčích, kameníků, tkalců, tesařů a bednářů. Je přímluvcem za dobrou smrt. Světec je taky pomocníkem proti kamenům, dále proti píchání v boku, proti posedlosti a bolestem hlavy. sv. Štěpán má svátek 26. prosince.

 foto / Pixabay

Svatý Štěpán byl původně helénský Žid, který byl vysvěcen na jáhna a pomáhal dvanácti apoštolům. Byl skvělým kazatelem, který hlásal, ţe Ježíš Kristus je Mesiáš předpověděný proroky. Židé jej obžalovali z velezrady z židovstva a tak byl světec okolo roku 37 ukamenován v Jeruzalémě, a to nedaleko Damašské brány. Jeho ukamenování byl přítomen apoštol sv. Pavel. sv. Štěpán byl prvomučedníkem, první, který prošel zkouškou krve. V Římě v bazilice sv. Vavřince se nachází část ostatků tohoto světce a prvomučedníka.

Svatoštěpánská koleda 

Na sv. Štěpána chodili lidé na svatoštěpánskou koledu. Koledy se stávaly příležitostí pro méně majetné obyvatele venkova, aby si u zámožnějších sousedů vyprosili nějaký dárek a a přilepšili si na pár týdnů dopředu. Koledníci dostávali zpravidla kousek uzeného masa, chleba, buchty, koláče a ovoce. V 19. století chodili někdy koledníci s malým přenosným betlémem a na holi měli umístěnou velkou papírovou hvězdu. 

Říká se, že „na Štěpána není pána“. Na svatého Štěpána mohla chasa měnit službu. Mohli, dnes bychom řekli, bez udání důvodu odcházet k jinému hospodáři. Chasa ale neodcházela s prázdnou. Dostávala nějakou výslužku, často vánočku, drobný peníz nebo nějaké oblečení. 

Dodnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční tradičně peče husa nebo kachna. Tento zvyk je poměrně starý. Dříve lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež. Pekla se tak kachna, husa nebo kuře.

Štěpán v lidové pranostice:

• Když sv. Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
• Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.
• Svítí-li na Štěpána večer hodně hvězdy, urodí se hodně hrachu.

napsal Jiří Glet

zdroj: Jiří Glet: Ten vánoční čas, probouzí lásku v nás / kknihy.cz, jiriglet.cz